Zdejší akce se zúčastnily i dvě členky Bruslařského klubu Frýdek-Místek, které soutěžily v rychlobruslení. Byly to Terezie Šostá (žákyně 7. třídy na 1. ZŠ ve Frýdku) a Dominika Kraussová (žákyně 5. třídy na 8. ZŠ v Místku). „Obě holky se v klubu věnují krasobruslení, jenže do kvóty tohoto sportu (v každé kategorii startoval jeden krasobruslař, pozn. red.) se již za Moravskoslezský kraj nevešly. Proto jsme to zkusili v rychlobruslení a tam to holkám vyšlo,“ radoval se z nominace svých svěřenkyň předseda klubu, a zároveň trenér Milan Brzý.

O pořadatelství příští Zimní olympiády dětí a mládeže, která se má konat v roce 2012, projevili po skončení akce zájem hned zástupci tří krajů – Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského. „Ve Frýdku-Místku by se v nejbližší době měla stavět nová hala, takže by bylo super, kdyby se rychlobruslařské či krasobruslařské závody uskutečnily právě u nás,“ přejí si obě frýdecko-místecké závodnice, které se příští olympiády budou moci opět zúčastnit, tentokrát v kategorii starších žákyň.

Obě závodnice se z Liberce vrátily obohacené nejen o skvělé zážitky, ale také se sedmi medailemi, které se jim podařilo v jednotlivých disciplínách získat. Terezie Šostá si přivezla čtyři zlaté a jednu stříbrnou medaili, zkrátka nezůstala ani mladší Dominika Kraussová, která získala dvě stříbrné medaile. S oběma účastnicemi zimní olympiády jsme si na chvíli po návratu domů popovídali.

Jak jste se vlastně holky nominovaly na ODM v Libereckém kraji?

DK: O tom, že je šance se na olympiádu dostat v rychlobruslařském sportu, se dozvěděl jako první náš trenér. My jsme pak musely absolvovat takové výběrové kolo v Kopřivnici, kde jsme patřily k nejrychlejším, takže nás pak vybrali.

Obě se v klubu věnujete spíš krasobruslení. Jak to, že jste nakonec startovali v rychlobruslařské disciplíně?

TŠ: Protože v krasobruslení byly na olympiádu za Moravskoslezský kraj vybrány lepší závodnice. Proto jsme to zkusili přes jinou disciplínu. U nás v klubu je totiž velká příprava zaměřená i na kondici, která je rychlobruslařskému sportu podobná. Stačilo se jen naučit jízdu v zatáčkách a strkanici. Nové pro nás bylo pouze nacvičení předávek pro štafetový závod.

A které sportovní odvětví je vám vlastně bližší?

TŠ: Pro mě je to asi krasobruslení.

DK: Já asi více vynikám v rychlobruslení, jelikož pro tento druh sportu mám asi i postavu.

Na olympiádě jste se představily ve čtyřech disciplínách. Která trať patřila k vašim oblíbeným a která se naopak zamlouvala nejméně?

TŠ: My jsme se doma připravovaly hlavně na ty delší tratě, proto jsme si na ně i věřily. Ten sprint je hlavně o tom, kdo bude první v zatáčce, tak ten bude i vítězem. Nám se pak dařilo být vždy nejrychlejší, proto jsme překvapivě uspěly i v tom sprintu.

DK: Já si taky spíš věřila na delší trati. Asi jsme ale dobře připravené, jelikož se nám starty docela dařily, v zatáčkách jsme patřily k nejrychlejším.

Terez, ty sis přivezla domů nakonec pět medailí. Překvapil tě tvůj úspěch?

TŠ: Určitě mě to překvapilo, hlavně jsem byla strašně ráda, že se mi tak dařilo.

A kterou medaili si ceníš nejvíce?

TŠ: (krátce se zamyslí) To nedokážu říct. Asi všech.

Dominiko, ty sis přivezla medaile dvě. Ve druhé disciplíně na 500 metrů si ale pokukovala po další z medailí, jenže jsi bohužel spadla. Co se ti vlastně přesně přihodilo?

DK: Podle mě to asi pramenilo z nervozity. Když jsem spadla poprvé, tak jsem se lekla, že mě další holky dohánějí. Chtěla jsem se dostat zpět do vedení a asi tou nervozitou jsem znovu zakopla. Byla to škoda, jelikož to bylo jen pár metrů před cílem.

To ti muselo být docela líto. Určitě si měla na to získat v této disciplíně další medaili?

DK: Věřila jsem si, ale bohužel se to nepovedlo. Já se pak spíš začala soustředit na další závody, které mě čekaly na druhý den.

Na olympiádě dětí a mládeže startovali závodníci z druhého stupně základních škol. Byly jste na takovéto akci vůbec poprvé?

TŠ: Ano, byla jsem na takové akci poprvé a jsem moc ráda, že jsem se tam mohla jet podívat a zazávodit si.

DK: Pro mě to bylo taky poprvé a hlavně jsem vůbec nečekala, že bych se na nějakou takovou olympiádu mohla někdy dostat. Také mí rodiče byli překvapeni, ale fandili nám.

Jaké zážitky jste si přivezli s sebou domů?

TŠ: Líbilo se mi vše, ale možná asi nejvíce to, že jsme navštívili liberecký Babylon. Mohli jsme tam jít do IQ parku, kde jsou různé atrakce. Tam jsem si vyzkoušela různé fyzikální pokusy. Také se mi líbilo v aquaparku.

DK: Mě se celkově líbilo vše. Ze všeho nejvíce asi celková atmosféra olympijských her.

Setkaly jste se v Liberci s někým známým ze světa sportu?

TŠ: Měly jsme možnost vidět plno známých sportovců při slavnostním zahájení olympiády, kdy oni nosili vlajky jednotlivých zúčastněných krajů. Ale abychom si s někým mohly popovídat, tak tak blízko jsme se k nikomu nedostaly.

Kdo je vlastně vaším krasobruslařským vzorem?

TŠ: Já se spíše snažím naučit od každého něco. Třeba někomu jdou lépe piruety a jinému zase skoky. Kdybych se naučila obojí, tak to bych byla moc ráda.

DK: Mě se moc líbí Američanka Sasha Cohen. Má hezký projev a moc pěkně bruslí.

Když jdete na závody máte nějaký svůj talisman či rituál?

TŠ: Já si na závody beru vždy svého plyšáka, kterého si vozím všude již od svých prvních závodů.

DK: Taky mám svůj talisman. Je to hrací pták.

Jak jste se ke krasobruslení dostaly?

TŠ: Mí rodiče chtěli abych něco dělala, jenže ve Frýdku toho pro malé děti zrovna moc nebylo. Ale slyšeli jsme o krasobruslení, kde mě rodiče přihlásili a já jsem u tohoto sportu doteď.

DK: Já se ke krasobruslení dostala taky přes rodiče, kteří si všimli, že klub pořádá nábor. Tak mě tu přihlásili a ani moc tehdy nedoufali, že by mě to mohlo takhle chytnout.

Jak dokážete skloubit sport se svými školními povinnostmi?

TŠ: Zatím to jde. Stihnout se to dá, někdy však přicházíme ve škole kvůli tréninkům nebo závodům o nějaké hodiny. Na známky to ale vliv zatím nemá.

DK: U mě je to podobné. Prozatím jsem na vysvědčení kvůli sportu špatné známky ještě neměla.

Máte svůj sportovní cíl, kde byste to chtěly jednou v budoucnu dotáhnout?

TŠ: Mě by se líbilo, kdybych se jednou probojovala na opravdovou olympiádu a tam třeba vyhrála nějakou tu medaili.

DK: Já prozatím žádný takový cíl ještě nemám.

Vašimi krasobruslařskými učiteli jsou velice zkušení trenéři a zakladatelé klubu – Monika Brzá a Milan Brzý, který je bývalým reprezentantem republiky (účastník ZOH v Lillehameru, pozn. red.). Co vlastně o svém trenérovi víte?

TŠ: No vím, že náš trenér hrál například v muzikálu Mrazík. Taky vím, že v minulosti bruslil v tanečních párech a taky vím, že nás toho může hodně naučit.

DK: Já vím asi to samé, co tady říkala Terka.

Terez, tvým snem je dostat se na opravdovou olympiádu. Víš, že tvůj trenér se jedné takové olympiády zúčastnil?

TŠ: (otázka jí asi zarazila) Já si to trochu myslela, když jsem byla menší, protože nosil oblečení s olympijskými zna­ky.

O víkendu byla ve Vancouveru zahájena XXI. zimní olympiáda. Na co se nejvíce těšíte? Co budete určitě sledovat?

TŠ: Těším se na krasobruslení. Hrozně bych si přála, kdybychom přivezli domů nějakou medaili. Také jsem moc zvědavá, jak si povede v rychlobruslení Sábliková. Ta má určitě velkou šanci získat zlatou medaili.

DK: Také já se těším na oba sporty.