„Babička, která bydlí v přízemí, se šla podívat do sklepa a zjistila, že hoří,“ vypráví Martin. Kde kdo by v této chvíli zpanikařil, mladý školák však zachoval chladnou hlavu a zachoval se naprosto racionálně. Zavolal hasiče a začal zachraňovat jednotlivé členy rodiny. „Měl jsem trošku strach, ale věděl jsem, že musím zachránit rodinu,“ popisuje své myšlenkové pochody Martin.

Nejdříve vyvedl svého nemocného otce před dům, kde už stála babička, poté pomohl také dědečkovi. Hned potom vynesl také svou tříletou sestřičku. V domě zbýval už jen dvaadvacetiletý bratr, který je upoutaný na invalidní vozík. „Věděl jsem, že brášku bych nevynesl, tak jsem ho alespoň posadil k oknu a dal jsem mu přes pusu mokrý hadr,“ vzpomíná chlapec.

Jakmile přijeli hasiči, tak první, co udělal, bylo, že je na svého bratra upozornil, aby ho urychleně vynesli. Až potom si malý hrdina mohl oddechnout. „Teprve pak jsem zjistil, že jsem jen v trenýrkách a v tričku a na nohách jsem měl staré papuče, které jsem roztrhal,“ říká Martin.

Co jeho hrdinství navíc podtrhuje, je fakt, že se s tímto zážitkem nikde nechlubil. „Nerad o takových věcech mluvím, navíc si myslím, že to byla samozřejmost,“ krčí rameny zachránce několika lidských životů.

Neřekl o tom dokonce ani ve škole. „Dozvěděli jsme se o tom až na Dni bezpečnosti. Hasiči nám řekli – ‘ZŠ Mládí, tam máte toho hrdinu, že?’ Do té doby jsme o tom neměli ani potuchy,” uvedla ředitelka školy Dagmar Horváthová.