O revitalizaci gutské památky se mluví už několik let. Jasno ale bylo až loni v prosinci. Třinečtí zastupitelé tehdy rozhodli, že město se bude na akci finančně podílet částkou 440 tisíc korun. „Je to nejstarší kulturní památka na území města. Dřevěný kostel je z roku 1563, je nutná jeho revitalizace, abychom o něj nepřišli,“ upozorňovala místostarostka Milada Hejmejová.

O spoluúčasti města se rozhodlo již předloni. Římskokatolická farnost Střítež u Českého Těšína, která je předkladatelem projektu, však uspěla s žádostí o dotaci až napodruhé. Celkem si revitalizace vyžádá téměř 5,2 milionu korun, dotace pokryje více než devadesát procent nákladů.

Milada Hejmejová v minulých dnech řekla, že příspěvek města putoval například na demontáž střešní krytiny, kterou nahradil ručně opracovaný dřevěný štípaný šindel. „Právě střecha je už z devadesáti procent hotová. Oni ty práce teď přerušili, nevíme proč,“ uvedla s tím, že tak byla zachována i původní technologie.

Z městského příspěvku se zaplatí také impregnace dřevěných prvků kostela a drenáž okolo kostela i chodník z opracovaného kamene. V plánu je rovněž oplocení. „Máme fotografii z devatenáctého století, na které je dřevěný plot. Podobný tam bude postaven,“ poznamenala místostarostka. Součástí revitalizace je i doplňkové vybavení – informační tabule, stojany na kola a audioprůvodce. Vytvoří se rovněž internetové stránky pro rezervaci prohlídek kostela.

„Půjde také o zabezpečovací zařízení a propagační materiály. To vše bude pořízeno z našeho příspěvku,“ doplnila Hejmejová. Město navíc letos v únoru vyčlenilo na projekt dalších 110 tisíc korun, a to na ventilátor pro varhany, doplnění odcizeného osvětlení ve věži kostela a na výměnu elektrické rozvodné skříně v sakristii. Hejmejová je přesvědčena o tom, že i když jde o poměrně malou a možná i trochu ponurou památku v podhůří, má její oprava obrovský význam. „Když se na to dívám zvenku, je to něco, co až bere za srdce. Je to tajemné, je to jako vzkaz, že je něco trvalé, věčné,“ zamyslela se.

Revitalizace by měla skončit v příštím roce. Dřevěný kostel v Gutech lze označit za ikonu dřevěné církevní architektury Beskyd a Pobeskydí. Dochoval si plně svou původní podobu, která odpovídá období vybudování. Podle letopočtu uvedeného na vchodu do sakristie lze usuzovat, že šlo o zmíněný rok 1563. Postavili jej evangelíci. Do rukou katolické církve přešel, jako mnohé jiné kostely v Pobeskydí, při silné rekatolizační vlně po konci třicetileté války v roce 1654.

Podle dochovaných historických fotografií stával kostel kdysi na louce a byl dominantou krajiny. Nyní je však obklopen vzrostlým lesem a před přicházejícím návštěvníkem se dlouho skrývá.

MAREK CHOLEWA
MIROSLAV LYSEK