Je na něj náležitě pyšný. „Je to americký letoun pro turistiku a nácvik pilotáže. Rozpětí křídel má přesně tři metry, váží 14 kilo. Je tam motor 45 kubíků, je výkonnější než v běžných motorkách,“ pravil René Hradil, který je členem Pobeskydského aviatického klubu Frýdek-Místek.

„Stavěl jsem ho pět let, je to celé komplet moje práce,“ upozornil Hradil s tím, že originální letoun vznikl v osmdesátých letech – a stroj dodnes v zámoří létá.

Model, jehož hodnotu odhadl na bezmála 60 tisíc korun, postavil podle skutečného vzoru v měřítku 1:3,4, a to včetně barev. „Skutečně to ve Státech takhle zbarvené lítá,“ poznamenal modelář, který se svému koníčku věnuje třicet let. Nyní je mu jednačtyřicet.

Svůj první velký model, který sám zkonstruoval, dokončil předloni v srpnu. Použité materiály? Balza, tedy lehké modelářské dřevo, překližka, laminát a plastová fólie na potah. „Dá se to rozložit na čtyři části, model je uložen v dílně rodinného domku. Kabinu má vybavenou podle skutečného vzoru včetně palubní desky a přístrojů,“ konstatoval René Hradil.

V kokpitu přitom sedí malá pilotka, blonďatá panenka Barbie. „Měla ideální velikost a byla nejhezčí ze všech,“ smál se modelář a s úsměvem podotknul, že jeho manželka říká pilotce „rajda“.

Hradil na modelu, který aviatický klub reprezentuje na akcích doma i v zahraničí, odpracoval 1700 hodin. „Vše při zaměstnání a při rodině. Bylo to strašně náročné, hlavně časově – pracuji ve Vítkovicích jako technik a bývám dlouho v práci. Model jsem stavěl na úkor spánku, stavba probíhala většinou po nocích, kolikrát do tří čtyř hodin ráno. Manželka mě samozřejmě podporuje, ale nesmím tu rodinu zanedbávat,“ zdůraznil.

Člověk, který chce podobné modely stavět, podle něj musí mít dostatečné znalosti fyziky, aerodynamiky a konstrukce. „Fascinuje mě ta volnost ve vzdušném prostoru. Kdysi jsem zkoušel stavět lodičky, ale to mě neuspokojovalo, tak jsem zůstal u letadel,“ vysvětlil modelář z Lysůvek. Má dva syny ve věku šest a osm let. „Honzíka a Kubíka se snažím vést k modelářství a k lásce k letectví,“ naznačil.

Syny vzal s sebou i na drakiádu, kterou tradičně končí sezona na místeckém letišti. Hradilův model běžně lítá i ve stometrové výšce. A má dokonce funkční poziční osvětlení na koncích křídel a přistávací reflektory. Modelář ale prozradil, že už staví další model. „Je to maketa amerického dvojplošníku z padesátých let pro nácvik akrobacie. Je to náročnější, ale do tří let bych měl být hotový,“ plánuje Hradil.