Ve městě je pár oblastí, kde romská komunita žije ve větších koncentracích. Jen jednu z nich však lze označit za sociálně vyloučenou oblast. Jedná se o ulici Míru. „Vzhledem k rozdílným povahám lokalit jako je Šluknovsko a oblast našeho regionu, není úplně možné jednotlivé lokality zcela srovnávat,“ míní Jarmila Kozlová, vedoucí odboru sociálních služeb Frýdku-Místku. Dodává, že aktuálně nemonitorují náznaky větších nepokojů či extremistických incidentů, jako je tomu na severu Čech.

Přesto se město svými aktivitami snaží o začleňování romské komunity. Od září letošního roku se také rozjel v ulici Míru provoz nového centra Pramínek, jehož posláním je poskytovat pomoc, podporu a poradenství rodinám s dětmi, které jsou ohrožené dlouhodobým působením nepříznivé sociální situace.

„Otevřeli jsme novou službu Pramínek, která je určena dětem předškolního věku. Vzhledem k tomu, že naše zázemí je ve vyloučené lokalitě, navštěvují nás především děti romského původu. Snažíme se je naučit základním hygienickým návykům, stravování, věnujeme se přípravě do školy, připravujeme pro ně různé hry a podobně,“ prozradila sociální pracovnice Lucie Válková. „Naším cílem je snížit počet dětí, které by později navštěvovaly zvláštní školu,“ dodala.

Centrum se věnuje nejen dětem, ale také spolupracuje s jejich rodiči. Přesto soužití s touto menšinou nenechává v klidu spát především obyvatele, kteří je mají za sousedy. Své o tom ví i muž, který již několik desítek let bydlí v jejich těsné blízkosti.

„Zdejší ghetto je nechvalně proslulé daleko za hranicemi regionu. Je zde odhadem asi 350 cikánů, z nichž pracují pouze čtyři osoby. Chodí slušně oblečeni, nedělají bordel a proti těmto čtyřem nemám žádné námitky – jsou v pohodě. Ovšem ti ostatní, to je nářez,“ popsal situaci muž, který z pochopitelných důvodů chtěl zůstat v anonymitě.

„Nejhorší jsou hlavně mladí do 20 let věku, to znamená, již třetí generace, která nikdy nepracovala a pracovat ani nebude. U nich je vyloučena jakákoliv komunikace. Zajímá je jen jedno – kde co ukrást, kde a koho přepadnout. A hlavně se v poslední době mezi nimi rozmohl toluen a perník – mám je denně před barákem, takže to vidím na vlastní oči,“ dodal. Nejvíce se však pozastavuje nad tím, jak je možné, aby zhruba desetiletý chlapec bezdůvodně slovně napadl dospělého člověka a nadával mu nevybíravými slovy. Také poukázal na to, že problém nevidí se starousedlíky, ale především s mladými přistěhovalci ze Slovenska.

„Řev, bordel, skládka na každém rohu – to jsou jejich aktivity. Normální slušný člověk, když se ozve, je ihned označen za rasistu,“ postěžoval si muž z Frýdku-Místku. Že jsou všichni Romové házeni do jednoho pytle, to se zvlášť nelíbí jednomu z nich. „Sleduji nejen dění na Šluknovsku, ale i jinde. Domnívám se, že chyba je na obou stranách. Lidé si to prostě dělají sami,“ míní Roman Horváth z Místku.

Sám si prošel nepříjemnými zážitky, když šel poprvé po vyučení žádat o zaměstnání. „Když jsem šel na pohovor, byl jsem samozřejmě dost nervózní. Před vstupem do místnosti jsem položil ucho na dveře a slyšel jsem: Je tu cigán, co s ním máme dělat? – Vyhoďte ho ven! Pak se tedy otevřely dveře a pán mi sděloval, že se omlouvá, ale robota už není,“ popsal muž.

Dodal, že i když je Rom, nyní s tím žádné větší problémy nemá. „Občas po výplatě zajdu na pivo, a když se tam chlapi baví o cigánech, koukají přitom na mě. Já pracuji už 14 let u technických služeb, kde jsem spokojený. Proto mě štve, že nás všechny házejí do jednoho pytle,“ ukončil rozhovor s povzdechem Horváth.