V poslední době jste absolvoval dvě soutěže, které to byly?

První soutěží byl Lázeňský pohár 2011 v Jeseníku, druhou pak Gastrofestival 2011 v Ostravě. V každé soutěži jsem měl za úkol namíchat, dle předem stanovených podmínek, nápoje klasickou barovou technikou, to znamená precizně, přesně a v daném časovém limitu.

Jak probíhala soutěž v Jeseníku?

Jednalo se o mou první barmanskou soutěž a hned mezinárodního formátu. Konala se v polovině října v hotelu Zlatý Chlum v České Vsi u Jeseníku. A nebyl to dvakrát jednoduchý start. Soutěž byla náročná v tom, že jsem musel míchat dva rozdílné typy míšených nápojů. Soutěž probíhala dvoukolově. V každém kole se připravovalo pět stejných porcí nápoje dané kategorie v časovém limitu šest minut. V prvním kole se míchaly nápoje kategorie after dinner drink a v tom druhém long drink. After dinner drink je krátký nápoj sladšího charakteru podávaný po jídle o obsahu 7 až 10 centilitrů, který se servíruje do skla typu koktejlka. Long drink je dlouhý nápoj, který by měl být osvěžující, je o obsahu mezi 15 až 35 centilitry a podává se ve skle typu collins, což je klasická rovná longovka. Podmínkou soutěže bylo do svých soutěžních nápojů zakomponovat minimálně 2 centilitry jakéhokoliv rumu z portfolia Bacardi, v případě použití nealko nápoje použít pouze produkt firmy Coca-cola (například džusy nebo sycené nápoje) a v případě užití sirupu byla povolena pouze italská firma Fabbri, která vyrábí profesionální barové sirupy. Receptury musely být nové a originální a musely samozřejmě odpovídat podmínkám pro Českou koktejlovou soutěž (CCC).

Jak dlouho před soutěží víte, co vlastně budete míchat?

O tom, na kterou soutěž pojedu, rozhoduje má škola. V průběhu školního roku je vypsáno mnoho barmanských soutěží a škola vybírá ty nejzajímavější a nejatraktivnější. Jakmile je vybráno, kde se pojede, tak se na webu České barmanské asociace (www.cbanet.cz) stáhnou propozice a tam se také dovím, jakou kategorii nápoje budu míchat a jaké podmínky musím splnit. O mé účasti v soutěži vím zhruba jeden měsíc dopředu, ale někdy i kratší dobu.

Kombinace nápojů již pak závisí jen na vás?

Na každé soutěži je vždy nějaký hlavní sponzor, většinou výrobce alko nebo nealko nápojů. Základní ingredienci v nápoji tedy určuje sponzor. V Jeseníku to bylo Bacardi a na Gastrofestivalu Ostrava nealkoholické pivo Budweiser Budvar. A samozřejmě další regule, které do jisté míry ovlivňují, jak a z čeho recepturu sestavíte. Potom jen záleží na fantazii, nějaké představě o vzhledu a chuti nápoje. Zkrátka, dát tomu ten správný směr a koncept. Není to vůbec jednoduchá práce. Vyžaduje mnoho zkušeností v oboru a právě ty mi předává můj učitel odborného výcviku, pan Štrba, který mě také do těchto soutěží připravuje a se kterým probírám mnoho věcí kolem barmanství.

Jak probíhá příprava na soutěž?

Jak jsem již zmínil, drink se musí nejdříve vymyslet, v čemž mi pomáhá můj učitel, pan Štrba. Teď jsem měl například smůlu, měl jsem jet na soutěž do Brna, dokonce jsem měl i vymyšlen drink, ale stal se mi úraz na ruce, takže ze soutěže sešlo. To mě hodně mrzelo. Když je drink vymyšlen a vyladěn do detailu, začíná se s tréninkem, který probíhá ve škole. Nejdříve zkusíme namíchat jednu porci nápoje, ať víme, jak to vše bude vypadat a podle okolností zvolíme ustavení barového inventáře a techniku práce. Poté se trénuje s vodou na čas a vylaďují se další detaily samotné přípravy drinku. Jedná se o to, abych dostal rutinu.

Kolik hodin věnujete tréninku?

Například před první soutěží to bylo celkem narychlo, trénoval jsem asi týden. Pak následovala generální zkouška. Ta simuluje soutěž, takže nechybí ani publikum z řad spolužáků. Také na druhou soutěž jsem měl týden, ale příprava byla o to složitější, protože drink byl s pivem, čerstvým ovocem a velmi neobvyklou atraktivní ozdobou. To se jednalo o soutěž Gastrofestival v Ostravě, kde jsem dělal nealkoholický long drink, který musel obsahovat pivo. Nebylo to lehké, ale díky učiteli Pavlu Štrbovi jsem skončil na prvním místě, za což jsem mu velmi vděčný, že vymyslel tak perfektní drink a skvěle mě na soutěž připravil. V Jeseníku jsem byl druhý.

Před těmito soutěžemi jste již absolvoval nějaké jiné?

Mezi těmito soutěžemi jsem byl na soutěži jako číšník. Jednalo se o servis sektu a flambování teplého předkrmu. Flamboval se ananas a umístil jsem se ve stříbrném pásmu. Byla to dvoudenní soutěž a pro mě další skvělá zkušenost.

Míváte na soutěži trému?

Určitě. Nejdříve tréma přijde, když se podívám na přítomné lidi, potom v přípravně, kde mám patnáct minut, abych si vyrobil ozdoby na své drinky a celkově se připravil. Když začne soutěž, tak ta tréma opravdu je. Navíc za každým soutěžícím je vždy jeden technický komisař z České barmanské asociace, který sleduje vše od čistoty skla, upadnutí kousku ledu, ukápnutí při nalévání a podobně.

Z čeho míváte na soutěži největší obavy?

Nejhorší je asi dávkování, protože se mi trémou občas třese ruka. Například když naléváte z láhve do odměrky, nesmíte se láhví dotknout odměrky. Při mé nervozitě to bývá občas problém. Všechny drinky musí vypadat stejně a musí mít stejnou hladinku to taky není jednoduché. Vše musí být přesné, rychlé a v časovém limitu.

Trénujete jenom ve škole nebo také doma?

Zatím jenom ve škole, protože jsem doma neměl potřebné vybavení. Nyní jsem si nějaké věci zakoupil, takže mohu trénovat i doma.

Ve kterém jste ročníku, a jaký obor studujete?

Jsem ve druhém ročníku a studuji obor kuchař číšník.

Jak jste se vlastně dostal k míchání nápojů?

Na naší škole byl pětidenní barmanský kurz, do kterého jsem se přihlásil, protože mně to připadalo zajímavé. Nějak mě to chytlo a táhne mě to tímto směrem. Na zmíněném kurzu jsem se hodně dozvěděl a získal. Kurz jsem úspěšně zakončil závěrečnou teoretickou a praktickou zkouškou, a tím také získal Certifikát České barmanské asociace. Mezi účastníky kurzu jsem byl mezi třemi nejlepšími.

A jak to pokračovalo dál?

Pak mi učitel Štrba nabídl, zda bych nechtěl míchat na oslavách paní ředitelky naší školy, kde se míchaly skvělé nealkoholické nápoje. Se spolužačkou jsem do toho šel a počátkem letošního školního roku mi pak nabídl, zda bych si nechtěl vyzkoušet reprezentaci školy na nějaké barmanské soutěži. A já do toho šel.

Kdy jste se vlastně rozhodl, že bude studovat právě tuto školu?

Na základní škole jsem vlastně pořádně nevěděl, co bych chtěl dělat. Nemohl jsem se rozhodnout, tak jsem šel na stavařinu, která mě nějak nechytila. Tak jsem šel na obor, který nyní studuji a začalo mě to bavit. Hodně zajímavá je třeba složitá obsluha a po barmanském kurzu mě chytlo i míchání nápojů. V gastronomii obecně najdete hodně zajímavých věcí.

Líbí se vám práce mezi lidmi?

Určitě, je to zábavná, ale zároveň tvrdá práce. U „barmančiny“ hraje hudba, je tam atmosféra, ale zároveň i klídeček, pracuje se tam se zajímavými produkty, takže nikdo není nijak upnutý. Tato práce se mně líbí a chtěl bych v tomto směru i pokračovat. Baví mě kontakt s hosty a mít možnost je čas od času něčím novým překvapit a nabídnout.

Po škole chcete ještě studovat, nebo už jít pracovat?

Uvidím, možná bych ještě šel na nadstavbu, obor podnikání a měl bych i maturitu. Jinak bych šel pracovat někde za bar a míchal bych drinky. Když by se mně moc dařilo, rád bych měl svůj bar. Ten by měl být ve městě na více frekventovaném místě. Ale nechtěl bych mít v jeho okolí více barů, což je vlastně konkurence. Ale dopodrobna jsem tohle ještě nerozmýšlel.

Když si sednete do baru jako host, sledujete práci barmanů?

To asi každý. Nedávno jsem byl párkrát v jednom baru ve Frýdku-Místku a tam se mně líbilo. Barmani míchali dobře, drinky byly skvělé, také práce byla čistá. Vše bylo v pořádku a určitě tam zase někdy zavítám.

Sledujete na internetu, jaké drinky se dají namíchat?

Sleduji novinky od lepších barmanů, zajímají mě recepty, které si pak doma zkouším namíchat. Člověk se tomu musí věnovat.

Jakým způsobem rád relaxujete?

Když netrénuji, tak si například v létě zahraji rekreačně fotbálek, jinak nějaký sportovec nejsem. Ale rád si zajdu na bazén, nebo na nějaký drink.