To je jen menší výčet masek průvodu, který na marách vezl zesnulou basu Máničku.

Celé procesí se pod dohledem lékaře a za svižného vyhrávání Huťařky přemisťovalo od chalupy k chalupě, kde žandár hospodáři s hospodyní oznamoval nešťastnou novinu: „U Čendy basu Maňu pochovávat budeme, tuž poďte s nami, ať te chudeře pěkny funus zrobime.“ Poté hospodáři pohostili účastníky smutečního průvodu chutným jídlem a pitím.

Paňmámy nabízely koláče, koblihy a klobásy, pantátové rozlévali pálenku.

„Také u nás na Slovensku se každoročně pořádají takové oslavy. Jsem velice rád, že něco takového, jako je tradiční masopust, je možné vidět i tady v Hodoňovicích. Připomíná mi to domov, kdy jsem v mládí sám chodil v kroji přes celou vesnici od domu k domu,“ svěřil se dojatý Pavol Čuboň.

Průvod, který uzavírali jezdci na koních, se zastavil až na rynku před místním hostincem U Čendy. Za přítomnosti Lašského krále, jeho družiny a stovek přihlížejících se uskutečnil smuteční obřad.

„S tlukoucím žaludkem, s křečemi v srdcu, zánětem spojivek, ztvrdlým jazykem aji vláčnými nohami, v době, kdy se konečně v naší slúčené obci Baška začala kopať kanalizácija dáváme na vědomí, že nás dnes v důsledku nezdařené transplantace opustila naše drahá, všemi plesaři, tanečníky, rejdily a jinými baletními mistry milovaná, naše basa Mánička,“ pronesl farář, kterého mistrně sehrál hodoňovický občan Aleš Ludvík.

Mezitím, co hrobník kopal hrob a smrtka si vyhlížela svou potencionální oběť, kolem pobíhala naříkající cikánka. Profesionální výkon plačky ovšem předvedla také „zasloužilá hasička“ Dana Zbochová, která je ve skutečnosti majitelkou stříbrné medaile v mezinárodní hasičské soutěži. Ryk v jejím předvedení by jistě potěšil i vůdce jisté asijské země.

Po důstojném pohřbu se lidé přesunuli do sálu hostince. Tam pro ně Čendaspolek a hodoňovický fojt dále připravili tancovačku, na které nechybělo jak masopustní menu, tak kulturní vložka v podobě spartakiády.