V příběhu Svatoslava Šopíka z Frýdku-Místku se však všechny tyto atributy vyskytují. Ten žije s pocitem, že jeho sestra využila nemohoucnosti otce, a tím jej připravila o nárok na byt, který Josef Šopík obývá v nájmu, a ve kterém má trvalý pobyt hlášen jeho otec.

„Ahoj tati. Poznáváš mě? Víš, kdo já jsem,“ ptá se Svatoslav Šopík svého otce, který je od května loňského roku umístěn v Domově se zvláštním režimem Beskyd DZR ve Frýdku-Místku.

„Ano,“ odpověděl starý muž a bez zájmu dál pojídal v klidu nakrájený pomeranč. Také na další otázky starý muž reagoval pouze slovy ano, ne, nevím. Zda podepisoval souhlas k přepisu bytu na svou dceru si nevzpomněl. A to, kdo na něj dostává příspěvek na péči, je mu očividně jedno.

„Jsme domov pro psychicky nemocné lidi, převážně uživatelé domova mají diagnozu demence. Mohou to být například poalkoholové demence, posttraumatické nebo stařecké demence. Všichni naši uživatelé jsou však ve stabilizovaném stavu,“ řekla Petra Lukasová, zástupkyně ředitele domova.

„Jediná osoba, se kterou komunikujeme, je pro nás mladší sestra pana Šopíka. Ta je přímo kontaktní osobou. My opravdu nemůžeme zasahovat do rodinných záležitostí, to si musí vyřešit sami,“ dodala.

Právo zasáhnout má sociální pracovnice pouze v případech, kdy by na některém z uživatelů měl být spáchán trestný čin podvodu.

„Je mou povinností hájit zájmy našich uživatelů,“ prohlásila Anna Andočová, vedoucí sociálního úseku domova s tím, že všem je věnována veškerá péče, která je pravidelně kontrolována vyššími institucemi.

„Pokud by tato organizace zanikla, dovezou mi ho zpět do bytu a co bude dál,“ vyjádřil se muž, který těžce nese, že na rozdíl od svých sester od rodičů nikdy nedostal ani korunu.

„Nejraději bych mu našel ubytování v domově pokojného stáří, tam by možná platil osm tisíc a měl by se královsky. Ze zbylých peněz by si mohl zaplatit sestru, která by se mu dennodenně věnovala,“ řekl Svatoslav Šopík. Domnívá se, že pokud by otec denně chodil, obnovila by se opět funkce ochablého svalstva a byl by opět soběstačný. „Nyní je z něj ležák,“ dodal.

„Já jsem se o otce postarala. Myslím, že nikdo jiný nemá právo do toho co mluvit,“ reagovala na celou záležitost sestra Svatoslava Šopíka. Komu jde v tomto případě o peníze nebo zda je za vším údajná nemoc Svatoslava Šopíka, o které se v závěru telefonátu sestra zmínila, těžko říct.