Do města na obou březích řeky Ostravice se revoluční atmosféra přenesla čtyři dny po nepokojích v ulicích Prahy. Na místeckém náměstí Svobody se tehdy sešla jen hrstka lidí, která rozvinula transparenty a zapálila svíčky.
Nechyběl mezi nimi ani Martin Říman, který v té době ještě nemohl tušit, že o několik let později usedne do ministerského křesla.
Bezpečnostním složkám se demonstrace nezamlouvala, u výslechu dokonce skončil Pavel Vyvijal, jeden z organizátorů protestů ve městě a později starosta Frýdku-Místku.
Každým dnem však lidí na náměstí přibývalo. Revoluce nabírala na síle a nedlouho poté vzniklo frýdecko-místecké Občanské fórum. To fungovalo ve frýdecko-místeckém okrese do března 1991, kdy bylo v místeckém Národním domě rozpuštěno.
Stávající majetek byl pak převeden na nově vzniklé politické subjekty Občanskou demokratickou stranu a Občanské hnutí.
Nejvíce lidí se v revoluční době na náměstí Svobody v Místku sešlo až zkraje roku 1990. Ve středu 3. ledna sem dorazil Václav Havel. Náměstí bylo úplně plné, a tak lidé, na které už místo nezbylo, vylezli na střechy domů. Havel vystoupil na provizorní tribuně a dav nadšeně tleskal.
Frýdek-Místek ostatně patřil k prvním městům ČSFR, které Havel navštívil po svém zvolení prezidentem. Městské zastupitelstvo mu pak 21. ledna 1992 udělilo čestné občanství Frýdku-Místku.
V červnu 1993 přijel Václav Havel na dvoudenní pracovní návštěvu okresu. Opět zavítal i do Frýdku-Místku, kde mu byl předán symbolický klíč od bran města - první, který byl udělen jako vysoká pocta.
