Myšlenka uspořádat extrémní přechod Beskyd se zrodila v hlavě Libora Uhra ještě v době, kdy jezdil na expedice do Himálají. Chtěl tímto způsobem umožnit zájemcům, aby alespoň zčásti okusili, jak vysilující je výstup na osmitisícovou horu.

„Beskydská sedmička se narodila jako ilegální extrémní akce pro několik málo kamarádů a extrémistů z řad horolezců a vytrvalostních sportovců. Dodnes nechápu, kam až se posunula. Když jsem s tímto nápadem přišel, rozhodně jsem neuvažoval tak, že by mě tato akce měla živit,“ uvedl Libor Uher s tím, že zatímco první ročníky dělal na koleně, dnes se musí akci věnovat po celý rok.

Snímky ze závodu Beskydská sedmičkaSnímky ze závodu Beskydská sedmičkaZdroj: Deník/Jakub Malchárek

Pořádání podobné akce se nedá dělat při zaměstnání

„Pořádání podobné akce se nedá dělat při zaměstnání. Jde o celoroční náplň. Není týdne, kdy bych něco neřešil kolem Beskydské sedmičky. Závod má totiž mnoho průsaků do různých odvětví, byť by se to na první pohled nemuselo zdát,“ pokračoval s tím, že v současnosti tvoří pořadatelský tým přes 250 lidí. „Některé závod „živí“ na plný úvazek, jiným zabere třeba měsíc či dva práce. Tohle je individuální,“ doplnil.

Snímky ze závodu Beskydská sedmička
Beskydská sedmička: euforie, bolest a zkouška těla i mysli

Při pohledu zpátky do historie byl podle Libora Uhra kritický druhý ročník, kdy se šlo ještě z Frenštátu pod Radhoštěm do Třince. „Tenkrát jsme vážně uvažovali o tom, že závod nebudeme pořádat, a sice z bezpečnostních důvodů. Stáli jsme před otázkou, zda dovedeme ukočírovat tak náročnou akci. Následně jsme se rozhodli, že otočíme trasu, takže od roku 2012 se chodí opačným směrem, tedy z Třince do Frenštátu pod Radhoštěm,“ popsal Uher.

Snímky ze závodu Beskydská sedmičkaSnímky ze závodu Beskydská sedmičkaZdroj: Deník/Jakub Malchárek

Podruhé pak stáli pořadatelé závodu před hrozbou jeho zrušení v loňském roce, kdy nevěděli, jestli dokážou dodržet veškerá opatření související s koronavirovou epidemií. „Nedovedli jsme si představit, že budeme uvažovat o časovce.

Nakonec jsme však museli jít právě touto cestou, ale závodníkům se to líbilo. Byli nadšení. Ukázalo se, že tato varianta má více kladů než záporů. Tímto způsobem jsme rozložili počáteční nápor, který závod svazoval a omezoval. Nedocházelo nikde k žádným špuntům, takže nikdo nemusel zběsile předbíhat skrz houští a podobně,“ přiblížil ředitel Beskydské sedmičky s tím, že díky tomu se ulevilo také obsluze na prvních občerstvovacích stanicích, které musely v předešlých letech zvládnout nápor stovek závodníků najednou.

Snímky z výletu na Kamenitý, Horský hotel Kozubová a sjezdovka Armáda v Dolní Lomné.
VIDEO: Zimní Beskydy. Podívejte se na trasu Kozubová, Kamenitý a zpět na Polanu

„Letos plánujeme kombinaci hromadného startu s intervalovými starty. Ještě ale nevíme, v jakém poměru. Každopádně ti, kteří přijedou závodit, musí startovat hromadně, aby se pak spolu mohli měřit přímo na trati. Intervalové starty vyhovují více těm, kteří si závod chtějí spíše užít, kochat se výhledy do okolí a třeba si někde na nějakou chvíli i odpočinout,“ nastínil Libor Uher představy na další ročník.

Charitu bereme jako povinnost

Beskydská sedmička se pak může pochlubit také charitativním podtextem.

„Tohle bereme jako povinnost. Každá taková akce by měla mít formu pomoci. Kdo chce závodit, zakoupením startovného přispívá na činnost charit. Ty tak mají pravidelný příjem. Pomáhají nám s organizací závodu. V pořadatelském týmu působí mnoho zaměstnanců z charit,“ řekl Uher a dodal, že pořadatelé myslí také na ekologii prostřednictvím projektu Bordeltaška – Adopce turistických tras.

Snímky ze závodu Beskydská sedmičkaSnímky ze závodu Beskydská sedmičkaZdroj: Deník/Jakub Malchárek

„Adopce Turistických Tras alias AdopceTT je ekologický dobročinný projekt založený na dobrovolnosti a ochotě pomoci s úklidem frekventovaných turistických tras či míst. Je zaměřený na všeobecně dostupná turistická místa v celé České republice,“ přiblížil Uher.

„Princip je opravdu jednoduchý. Lidé, kterým není lhostejný stav a čistota nejrůznějších turistických stezek, mohou jakékoli frekventované místo, odpočívadlo, nebo úsek „adoptovat do své pěstounské péče“ a starat se tam o udržování čistoty.

Je to podobné jako u adopce zvířat v Zoo, avšak s tím rozdílem, že Adopce TT je zcela bezplatná. Turista – Pěstoun přispívá pouze svou aktivitou a úklidovou prací a o svou činnost se pak může podělit na fóru se stejně smýšlejícími lidmi,“ uzavřel Uher.