Snažil se vyhledávat archivní dokumenty, předměty, fotografie, plakáty, mince a jiné materiály dokládající život lidí v Bašce. Podařilo se mu pro jejich trvale umístění získat po záboru německého majetku místnost, ve které byl za války obchod Tomasch. Dnes je v těchto místech vedle restaurace Bašťanka prodejna Pekárna.

Na návrh slezského písmáka J. L. Mikoláše byla tato první stálá historická expozice Bašky pojmenována Slezská národopisná jizba v Bašce (1951). Bohužel, velkým zklamáním pro Bedřicha Fišera bylo, že v listopadu roku 1959 byla tato velmi navštěvována národopisná jizba z nepochopitelných důvodů zrušena. Byly v ní shromážděny v současné době nenahraditelné, ale bohužel dnes již pravděpodobně ztracené archivní dokumenty z historie Bašky.

Z dochovaného seznamu předmětů, tehdy umístěných v Slezské národopisné jizbě, se můžeme dočíst, že zde bylo vystaveno celkem 251 exponátů. K těm nejvzácnějším určitě patřil prapor vojenských vysloužilců (veteránů) z Bašky, stříbrný prsten sovětské tankistky, která zahynula v Bašce v květnu roku 1945, velký zvon z bývalých hutí v Bašce (z roku 1800), školní prapor s andělem strážným (dar bašské hutě zdejší škole), fojtovská hůl, darovací listina Bartoloměje Bruntalského z roku 1587 a mnoho dalších. Již jenom nahlédnutím do tohoto seznamu se lze přesvědčit, že většina exponátů by se těšila mimořádného zájmu i dnes.

O jejich záchranu usiloval i tehdejší ředitel Okresního lašského muzea ve Frýdku-Místku Vladimír Škuta, který Radě MNV a VO KSČ 30. října 1959 mimo jiné do Bašky napsal: „Jsou pouze tří obce našeho okresu, Baška, Domaslovice a Hukvaldy, které obdobné památníky mají. Ani naše muzeum mnohé tyto vzácné exponáty nemá a bude postupně pořizovat jejich kopie.

Doporučujeme za souhlasu Kulturního odboru Rady ONV, abyste Slezskou národopisnou jizbu v Bašce nelikvidovali. Ponechte ji laskavě v dosavadní vyhovující místnosti do té doby, než postavíte kulturní dům.“ Ani tato žádost nebyla představiteli obce a VO KSČ v Bašce vyslyšena. Slezská národopisná jizba byla koncem roku 1959 zrušena a uvolněná místnost dána k užívání tehdejšímu Československému svazu mládeže v Bašce.

V druhé polovině osmdesátých let Bedřich Fišer několikrát (bohužel bezvýsledně) usiloval o navrácení těchto materiálů Slezské národopisné jizby, které byly převzaty v roce 1959 Okresním Lašským muzeem ve Frýdku-Místku, ale nebylo mu vyhověno. Nebylo možno je již dohledat a vrátit do Bašky.

U příležitosti životního jubilea pětaosmdesáti let Bedřicha Fišera (v červenci 1989) vydává Muzeum revolučních bojů a osvobození v Ostravě edici Pamětníci almanach věnovaný Bedřichu Fišerovi. Ředitelem muzea byl bašský rodák a dnešní občan Bašky Alfons Březina. V doslovu Almanachu se mimo jiné uvádí: „K významným činům Bedřicha Fišera v průběhu jeho mnohaleté kulturně-společenské činnosti patří založení Slezské národopisné jizby v Bašce.

Bohužel, ve vedení obce se našli lidé, kteří své osobní pocity nadřadili zájmům široké veřejnosti a jizba byla ke škodě celé obce zrušena.“ Toto rozhodnutí se kronikáře Bedřicha Fišera hluboce dotklo a s touto křivdou se nikdy nevyrovnal. Zrušení Slezské národopisné jizby v Bašce vypovídá i o vztahu většiny tehdejších představitelů ke kulturním hodnotám a je dokladem o tehdejší době.

FRANTIŠEK VANÍČEK