Město objekty v zimě po mnoha letech definitivně vysoudilo zpět do svého vlastnictví – uspělo totiž v klíčovém sporu s manželi Bedřichem a Karin Čmielovými. Právě 22. květen byl nejzazší možný termín pro předání, který určil soud.

Do kulisárny se nesmí

Kulturák je v rekonstrukci od roku 1987, Bedřich Čmiel jej převzal v devadesátých letech. Dokončení je v nedohlednu, z prohlídky objektu je zřejmé, že potřebuje masivní investici v řádu desítek milionů korun. Ty město nemá. „Tomu se v dávné minulosti říkalo kulisárna. Tady hasičský záchranný sbor vydal zákaz vstupu,“ upozornil Čmiel v promáčeném prostoru za jevištěm, kde je patrný průsak střechy.

Kulisárna už paradoxně patří k objektu s číslem popisným 404, tedy k sousednímu hotelu. Čmiel říká, že uvnitř kulturáku se ještě poměrně nedávno pracovalo. "Není to tak, že by to bylo třeba deset let v takovém stavu zakonzervováno," prohlásil.

KAM DÁL: Stále řeší, co s majetkem
Předání vysouzeného majetku se protahuje

Když si Janiczek prohlížel sutiny, které zbyly po stavbařích, prokurista firmy Igitur Plus mu naznačil, že je na něm, co všechno do předávacího protokolu napíše. „Já mám za úkol předat,“ pravil Čmiel. „Já mám za úkol převzít,“ opáčil Janiczek. „Výborně!“ zasmál se prokurista. Jinak ale oběma do smíchu moc nebylo.

Čmiel nakonec venku Janiczkovi oznámil, že „k předání čtyři sta čtverky nedojde“.

„Prostě to zapíšeme do zápisu. Tam jsou objektivní příčiny. Byly povodně, byly záplavy, takže firmy, které se na tom podílejí, to prostě nestihly. Což není tak neobvyklé,“ řekl Čmiel. Navrhl, aby se Horal předal ve čtvrtek 27. května v osm hodin ráno. Tvrdí, že právě tento termín už dříve navrhl rovněž jablunkovskému starostovi – a ten s tím prý dokonce souhlasil. „Přímo mně řekl do telefonu, že se mu to zdá rozumné. Jenže za tři hodiny změnil názor,“ řekl Čmiel redakci.

Objekty opouští po 17 letech, kdy se jim podle svých slov naplno věnoval. „Dá se to tak říct,“ shrnul. Z hotelu se už podle něj muselo vystěhovat zhruba 45 pracovníků firem, které se podílejí na výstavbě železničního koridoru.

Podle původních dohod měli v Horalu zůstat až do poloviny roku 2012. „Odstěhovali se s velkými problémy, byla to pro ně dost rána, protože se to dozvěděli ze dne na den. Jsou na dvou třech ubytovnách, ale v podstatě bydlí. Část šla myslím do Těšína, část je na Jablunkovsku,“ uvedl Bedřich Čmiel.