„Zlé je to i na Baraní nebo Kavalčankách,“ řekli Deníku horalé. Radnice z Frýdlantu nad Ostravicí jako obce s rozšířenou působností pro Bílou doporučila kvůli polomu nechodit do lesa nejen tady, nýbrž na celou hřebenovku Bumbálka – Bobek – Konečná – Bílý Kříž či na lokality Chladnou vodu, Kelčovské sedlo, Smutnou, Vidlovou.

Na cestě 484 z české na slovenskou stranu Beskyd byly i měsíc po vichru znát následky. Vývraty s kořeny, všude hromady větví, pařezy, kmeny odstraněné kvůli průjezdnosti, poškozená svodidla. Stopy po dřevorubcích se objevovaly nejen v podobě zpracovaných klád, ale i otisků pneumatik jejich strojů.

Beskydy pod Studeničným a Gírovou, plošná kalamita, 24. 9. 2023.
Měsíc od zkázy v Beskydech: zákaz vstupu lidé nedodržují, lesáci jedou nonstop

„Momentálně na kalamitě dělá mezi třiceti až čtyřiceti lidmi. Jsou to přímí dodavatelé, najímaní živnostníci. Harvestorové uzly tady máme dva, jinak se používají ruční pily, traktory, lanové systémy, ale i dřevorubecká klasika v podobě koní,“ upřesnil pro Deník lesní správce Martin Konvičný. Postiženou oblast odhadnul na asi sto hektarů.

„Zasáhlo to v podstatě celé naše zadní hory v okolí u slovenské hranice. V polomech je tak třicet tisíc kubíků dřeva,“ konstatoval Konvičný. Biskupské lesy z Ostravice upozorňují, že pohyb v lesích – jak na cestách, tak v porostech samotných – je vysoce rizikový a následky se budou odstraňovat nejméně do listopadu.

Plánované stavby ve Frýdku-Místku. Koláž.
Změní se tvář Frýdku-Místku? Zde jsou zásadní stavby, které ovlivní podobu města

Zpracované stromy z beskydských polomů, jak uvádějí lesní správci z Bílé i Mostů u Jablunkova, končí zejména v Paskově. Na největší české pile Mayr-Melnhof Holz a v celulózce Lenzing Biocel. „Ročně je u nás obchodováno kolem sedmi a půl milionů kubíků a ty objemy z polomů se na ceně neprojeví,“ tvrdí lesáci.