Dosavadní jehličnaté smrkové monokultury doplní více listnatých stromů. „Zpracováno máme z polomů momentálně asi pětadvacet tisíc kubíků dřevní hmoty z odhadovaných pětatřiceti tisíc. Ukazuje se totiž, že i zdánlivě dobré stromy mají prasklé kmeny či vyvrácené kořeny, a jak dřevorubec pokácí další strom vedle, tak spadnou za ním,“ popisuje Martin Konvičný z Biskupských lesů.

Na odstraňování následků kalamity pro církevní správce porostů v katastru Bílé na česko-slovenské hranici pracuje na čtyřicet lidí – s víceúčelovými dřevorubeckými stroji harvestory, traktory, ale taktéž motorovými ručními pilami a koňmi. „Postupují od lesních cest, kde je to nejlépe dostupné a zpracovatelné,“ líčí správce.

Za skoro vyčištěná místa považuje ty u hlavní cesty na Konečnou k hranici, dále oblasti Maxova klauzu (nádrže na plavení dřeva) či Hranečníku. „Obnova? Je to různé, vítr si nevybíral, poškodil nám porosty dvacet i sto dvacet let staré. Někde na dvou hektarech lehl celý les, popadalo to jako sirky,“ konstatuje Konvičný.

Mladší porosty, které byly takzvaně „podrostlé“ se podle něj budou víceméně jen dosazovat. Holiny musí správci vyměřit a kompletně zalesňovat, což může trvat pět až deset let. „Využijeme k tomu také listnaté meliorační a zpevňující dřeviny, třeba javory nebo buky. V nových lesích jich bude pětadvacet procent,“ dodává.

Jiné stromy všude

Že ani na opačné straně Beskyd to nebude po „oživení“ vypadat, jako jsou lidé zvyklí, potvrzuje správce Oldřich Gajdušek za Lesů ČR: „Místo dnešních smrkových monokultur budeme mít smíšené lesy stabilnější proti povětrnostním podmínkám, ale rovněž škůdcům. V nižších partiích vysadíme například i duby či lípy.“

Polomy po obou stranách Jablunkovského průsmyku mají v této době zpracovány asi od čtyřiceti (vrch Motyčonka nad hranicí se Slovenskem) po šedesát procent (cesta na Hrčavu a k Trojmezí). „Nejhorší situace byla v lokalitě Velkého Polomu. Celkem bude z kalamity asi pětačtyřicet tisíc kubíků,“ uvádí Gajdušek.

V gorolské části Beskyd jede sedm harvestorových uzlů – včetně lanovkových harvestorů – a pochopitelně tady probíhá i klasická dřevorubecká práce. „V nejvyšších partiích se už dočišťuje a tam, kde se nedostala mechanizace, nastupují lidé s koňmi,“ pokračuje lesní správce s tím, že nyní je to též o boji s přírodou.

Větry totiž i tady shazují další narušené stromy a podzimní deště podmáčejí terén, ve kterém padají další kmeny a dřevorubci mají zlé podmínky. „Děláme maximum, abychom toho stihli do zimy co nejvíce. A obnova? Hodně jí bude přirozené semenáčkama, které tam nalétaly. Jinde dolesníme uměle,“ dodává Gajdušek.