Nebezpečí přisátí lidem ovšem hrozí i v městských parcích a při práci na zahradě.

Podle odborníků navíc v posledních deseti letech výrazně stoupl výskyt klíšťat nejen kvůli globálnímu oteplování, ale nesporný podíl na tomto neradostném trendu má i urbanizace, zemědělství, odlesňování a zalesňování. I proto se s klíšťaty musí počítat ve vyšších nadmořských výškách než v minulosti. Třiačtyřicetiletá Iveta Korbašová, která občas do beskydských lesů vyráží nejen kvůli houbaření, už informaci o aktivních klíšťatech zaznamenala.

„Dá se předpokládat, že po mírné a krátké zimě jich bude v lesích a na trávě hodně. I z toho důvodu jsem už nechala naočkovat malého syna. Já zatím očkovaná proti klíšťatům nejsem. Vedou mě k tomu spíše finanční důvody. Zdravotní pojišťovny proplácejí jen část nákladů. Proto se v současné době snažím chránit aspoň repelenty," uvedla Iveta Korbašová.

Šedesátiletá Hana Vaňková z Vyšních Lhot ještě nikdy klíště nechytila. „A to do lesa na procházky chodím poměrně často. Osobně si to vysvětluji tím, že mám asi takovou krev, která pro ně není lákavá. Tudíž jsem zatím nad očkováním vůbec nepřemýšlela. Navíc mám cukrovku, silné revma a vysoký tlak, takže to podle mě není vhodná kombinace k očkování. Moje lékařka mi to ostatně ani nikdy nenabídla," řekla začátkem týdne Deníku Hana Vaňková s tím, že její děti a vnoučata se ale očkování nevyhýbají.

Lékárny by měly mít očkovacích vakcín proti klíšťatům dostatek.

„Vzhledem k tomu, že se situace s klíšťaty bude zhoršovat, očekáváme, že se zájem ze strany pacientů o očkovací vakcíny bude zvyšovat. Očkování doporučujeme všem věkovým generacím. Vždy ale záleží na stanovisku lékaře, protože bez vypsaného receptu tyto látky lékárny neprodávají. Po zaplacení a aplikace je možné část vynaložených nákladů dostat zpátky od zdravotní pojišťovny. Každá přispívá jinou částkou," vysvětlila běžný postup vedoucí jedné místecké lékárny Marcela Hájková.