Podle ředitele Městské policie Třinec Josefa Kužmy se strážníci musejí v posledních dnech touto situací zabývat poměrně často.

V oblibě mají sklepy a vyhřáté čekárny

„Tyto problémy se opakují prakticky každou zimu. Odhadem je u nás několik desítek bezdomovců, přičemž některé ani silné mrazy nedonutí, aby raději přenocovali v nějakém sociálním zařízení. Hlavní důvod je ten, že se nechtějí přizpůsobovat vnitřnímu řádu, takže se s oblibou přesunují na obvyklá místa, jako jsou vyhřáté čekárny autobusového a vlakového nádraží. Dalším se zase podaří vniknout do sklepů a mezipater panelových domů," popsal situaci šéf třineckých strážníků Josef Kužma s tím, že v minulosti už několik případů skončilo tragicky.

„Nejnebezpečnější kombinací je mráz a popíjení alkoholu. K umrznutí a omrzlinám potom chybí už jenom kousek. Navíc se nám mezi bezdomovci stále častěji objevují i ženy a mladí lidé," sdělil Josef Kužma.

Charita pomáhá oblečením

V sousedním Jablunkově je stav daleko klidnější. „Jsme mnohem menší město, kde se moc bezdomovců nevyskytuje. A pokud se přece jenom nějaký objeví, doporučíme mu, aby využil služeb noclehárny Bethel v Třinci. Když ale někdo nutně potřebuje teplé oblečení, kterého máme momentálně hodně, poskytneme mu ho," řekl ředitel Charity Jablunkov Petr Pavlíček.

I když Armáda spásy začala loni 10. listopadu ve Frýdku-Místku provozovat pobytové zařízení Přístav, neznamená to, že by se tím problematika bezdomovectví ve městě úplně vyřešila. Domov totiž slouží pro nemocné bezdomovce, kteří potřebují trvalou péči. Za byt klienti platí 150 korun měsíčně, za stravu o dvacetikorunu méně. Náklady ale nesmí přesáhnout 85 procent z jejich měsíčního příjmu. „Takzvané teplé židle k přenocování nabízí i Bethel, jenže ne všichni toho využijí. Z toho důvodu jsou nyní strážníci častěji přivolávání do různých objektů, kde se bezdomovci snaží před mrazem schovat. Proto je musíme na oznámení obyvatel vykazovat," uvedl vedoucí operativní skupiny Městské policie ve Frýdku-Místku Tomáš Zapletal.

Jak dále dodal, ještě v minulých letech se někteří lidé bez domova snažili zimní období přečkat s pomocí spacáků a dek ve stanech. „Například se jednalo o místa, odkud měli nejen blízko k marketu, který se zbavoval prošlých potravin, ale i do lesa, kde kradli dřevo na topení. Po záměrném vykácení se už ale do dané lokality se stany nevrátili," uzavřel Tomáš Zapletal.