Procházka po břehu Žermanické přehrady, dovádění na průlezkách nebo poznávání okolí Areálu Přístav.

Křesťanští uprchlíci z Iráku ve čtvrtek strávili druhý den v Soběšovicích, kam se přestěhovali ze smilovického střediska Karmel.

Samotné stěhování proběhlo podle Zdeňka Kašpárka ze Slezské diakonie, která se o běžence stará, bez problémů. Ve středu dopoledne místo pobytu schválili pracovníci Ministerstva vnitra, kolem jedné hodiny už běženci přicestovali auty.

„Okamžitě jim byly předány pokoje, které jsou krásné, čerstvě po rekonstrukci. První reakce Iráčanů byly hodně nadšené,“ řekl Deníku Zdeněk Kašpárek s tím, že v Přístavu by běženci měli být do konce dubna – od šestadvacátého totiž budou pokoje využívat účastníci sportovní akce.

V té době by už Slezská diakonie měla mít domluvené byty, kam Iráčany přestěhuje. „Kdyby se to náhodou nepodařilo, budeme muset na tři dny uvolnit pokoje v Přístavu, a pak je tam nastěhovat zpátky. V tuto chvíli si ale myslím, že už ty byty budeme mít,“ popsal Kašpárek.

V plánu původně bylo, že běženci z Karmelu poputují už po Velikonocích do bytů v Třinci, což padlo ze dvou hlavních důvodů. Z dohody nakonec podle Kašpárka ustoupil majitel bytů, druhým důvodem byla délka integrace, kterou by poslední příchozí skupina procházela pouze pár dní.

Čtvrteční teplé a slunečné počasí běžence vylákalo ven. 
Z mola se rozhlíželi po okolí Žermanické přehrady nebo se procházeli po břehu. Děti zase dováděly na průlezkách, některým atrakcím v areálu neodolali ani dospělí. V Soběšovicích se budou ale věnovat i intenzivní výuce českého jazyka.

Pobyt iráckých uprchlíků netěší obyvatele Soběšovic, které Deník ve čtvrtek oslovil.

Atmosféra připomíná prvotní odmítavý postoj některých Smilovičanů, který následoval po tom, co se o ubytování běženců v obci dozvěděli.

„Já si myslím, že je do České republiky vůbec neměli pouštět. Pokud ano, tak si je měli vzít do Prahy, když to tak vláda rozhodla," řekl třeba devětapadesátiletý Rostislav Oborný. Některým vadí, že se o přesunu nedozvěděli včas.

„Dozvěděla jsem se o tom, až když tady byli. Myslím si, že někdo by o tom měl lidi informovat," řekla I. S. ze Soběšovic, která si nepřála zveřejnit jméno a příjmení. Žije nedaleko Přístavu.

„Nesouhlasím s tím. Jsou to lidé, kteří by měli být v nějakých táborech – neslyšíte, co se děje ve světě?" řekla žena, podle které vyznání soběšovických běženců nehraje roli.

Starosta Soběšovic Tomáš Dámek se hájí, že ani on nebyl o pobytu informován předem. „Informace lidem předáváme tak, jak je dostáváme. My jsme se o tom dozvěděli minulý týden v úterý a začali hned jednat," řekl starosta s tím, že zprávu od Slezské diakonie umístili do obecního zpravodaje.

Dále chce podle svých slov předat lidem informace, které získal na středeční schůzce se zástupci ministerstva či policie. Celé řešení považuje za „nešťastné". „Nejsme k tomu zařízení, nemáme k tomu prostředky a podmínky. Bohužel víme, co se děje všude po světě," dodal starosta, který největší chybu vidí v prvotní komunikaci.

Více informací, které by jí v hodnocení situace pomohly, by uvítala také Monika Randusová. „Bojím se, protože mám tři děti. Já je tady každopádně nechci, mám z nich do jisté míry strach, i když vlastně nevím, z čeho ten strach mám mít," konstatovala žena ze Soběšovic. Uvítala by sezení na obecním úřadu, kde by se lidé od vedení obce nebo majitele Přístavu mohli dozvědět informace.

Přesun organizuje a včetně nákladů na integraci hradí Nadační fond Generace 21. Dvacetičlenná skupina běženců v Sobešovicích patří do skupiny 153 lidí z Iráku a Libanonu, jejichž přesun schválila loni v prosinci vláda.

„Křesťané jsou ve velmi složité situaci. Ze svých původních domovů uprchli do islámského prostředí, které o ně však nemá zájem. Křesťané zde živoří a nemají budoucnost. V utečeneckých táborech zažívají od muslimů další perzekuci a jasně jim je dáváno najevo, že zde nejsou vítáni," popsal hlavní vyjednavač fondu Jan Dezort.

Pracovníci Generace 21 několikrát navštívili tábor v Erbílu, kde vytvořili seznam žadatelů o přijetí do Česka.

„Lidé, které Nadační fond Generace 21 pro přesídlení vybral, již před odletem do České republiky prošli bezpečnostními prověrkami českých tajných služeb a pohovory s českými státními orgány," uzavřel mluvčí fondu Generace 21 Martin Frýdl.