Fakt, že krajský úřad zrušil územní rozhodnutí pro průmyslovou zónu v Horních Tošanovicích, potěšil část místních obyvatel. Že se řízení už podruhé vrací na úplný začátek, prý naopak šokovalo majitele plzeňské firmy KB Král. O výsledku odvolání, který kraj minulý týden zveřejnil na svých internetových stránkách, informoval Deník jako první.

Kromě lidí s projektem nesouhlasí ani obec Dolní Tošanovice a sdružení Beskydčan. „Jsme samozřejmě spokojeni, ale ještě není definitivně rozhodnuto. Situace je taková, že to bude znovu projednávat Hnojník, a já věřím, že tam zase bude spousta chyb,“ řekl Stanislav Bartek z Horních Tošanovic.

K odvolání se připojily desítky jeho sousedů. Podle Bartka byli přichystáni i na opačnou variantu. „Pokud by to kraj schválil, tak podáme žalobu. Jsme na to připraveni. U soudu to bude nejméně rok, ale možná i dva nebo tři roky,“ dodal. Bartkovi se nelíbí zejména to, že jde o stavbu na zelené louce. „Podle mě to tu nepatří. Třeba jedna z hal má mít jedenáct hektarů. A veřejně lhali lidem do očí, když říkali, že haly budou vysoké deset až dvanáct metrů. Teď přišli s tím, že jedna z nich bude mít skoro dvacet metrů. Politici pořád říkají, že máme v kraji 180 brownfieldů a že se na zelených loukách stavět nebude,“ uvedl Bartek. „Projekt nemá jasnou koncepci. Dodneška se neví, co tady bude, vždyť je to Kocourkov,“ tvrdí Bartek.

„Mám z toho smíšené pocity. Šokovalo mě to, protože jsme pro vysvětlení udělali všechno,“ komentoval v pondělí rozhodnutí krajského úřadu majitel plzeňské firmy Bohumil Král. „Není to dobrý signál pro ostatní investory v oblasti, logicky to každého odradí,“ soudí. „V té oblasti jsme byli jako první, vstoupili jsme tam dříve než Hyundai. Očekávali jsme, že tam budeme velmi vítáni, ale najednou se to zvláštně komplikuje,“ řekl Král.

„S tímto způsobem odvolání jsem se setkal poprvé, to klima je v celé republice absolutně nejhorší právě v Moravskoslezském kraji. Ale budeme na to pracovat, tu zónu dotáhneme do konce. Ku prospěchu lidem v té oblasti,“ poznamenal Bohumil Král. Počet pracovních míst v zóně odhadl na 400 až 800. „Jednalo by se o logistiku a drobné strojírenství. Jatka, chemie nebo textil v žádném případě ne,“ upozornil. Podle něj chce firma dokončit i podobný projekt v sousedních Třanovicích.

„Budeme se dál bránit a blokovat to tak dlouho, až pan Král dostane rozum a odejde,“ prohlásil Stanislav Bartek. „Soudní spor by byl velmi nepříjemný, ale nic jiného by se nedalo dělat,“ konstatoval podnikatel Bohumil Král.

Přečtěte si také: Kraj uzavírá spis k zóně, brzy padne rozhodnutí

Třanovická zóna bez výjimky nevznikne

Ministerstvo životního prostředí neudělilo výjimku ze zákona o ochraně krajiny a přírody, která je nutná pro vznik padesátihektarové průmyslové zóny Hnojník-Třanovice. Také tu chce vybudovat společnost KB Král. Plzeňská firma neuspěla s odvoláním proti loňskému rozhodnutí krajského úřadu. Argumentovala například sociálně ekonomickými aspekty investice pro obyvatele regionu, včetně pracovních příležitostí. Ministerstvo však konstatovalo, že účastníci řízení, zejména občanská sdružení a obce, tuto naléhavost nepotvrdily.

V odůvodnění dále zdůrazňuje, že veřejný zájem na výstavbě je dán zejména u staveb, ke kterým se průmyslové zóny na „zelené louce“ neřadí. Podle ministerstva mají být k podobným investicím využívány staré průmyslové zóny, nikoliv nezastavěná krajina. „Považujeme to za velice pozitivní zprávu. Doufáme, že tímto je ta plocha zachráněna,“ tvrdí Šárka Košťálová ze sdružení Beskydčan. „Biologický průzkum prokázal výskyt chráněných živočichů. Pod tlakem veřejnosti a událostí – je tady Hyundai a přicházejí další firmy – si kraj i ministerstvo uvědomily, že to tak dál nepůjde. Jsem rád, že to vzali vážně. Teď je otázka, jak se zachová investor,“ poznamenal Radim Pašek z Třanovického ekologického sdružení.

Udělení výjimky je nutné pro vydání územního rozhodnutí. Předchozí územní řízení k zóně hnojnický stavební úřad zastavil, protože investor nedodal potřebné doklady. „To byl jeden z nich,“ řekl Pašek a dodal: „Obce jsou přitom v kleštích. Ve smlouvách, které s investorem uzavřely, se zavázaly, že nepodniknou žádné kroky, které by vznik zóny ohrozily. Jinak by jim hrozily sankce.“

Hnojnická starostka Dagmar Molinová redakci řekla, že smlouvy o smlouvách budoucích jsou vázány k územnímu rozhodnutí. „Máme rozbor z Ekologického právního servisu, který říká, že pro obec je to zavazující. Nejde od toho odstoupit. Je pravda, že některým zastupitelům by se tam líbila zóna bydlení, nicméně v územním plánu je to průmyslová zóna.“

Pětašedesátiletá Hilda Rozbrojová žije v Třanovicích jen pár desítek metrů od míst, kde má vyrůst jedna z obřích hal. „No jistě, zónu si nepřejeme. Boudy mají být až 17 metrů vysoké. Tady by nám slunko nezasvítilo, neměli bychom výhled na hory, prostě nic. Pan Pašek přinesl dlouhou tyč a měřili jsme, kam až by haly sahaly. Chtějí nás tady zazdít,“ řekla před časem Hilda Rozbrojová redakci. "Jsme na ně rozzlobeni. To pole se obdělává každý rok, neleží ladem. Nejsme proti modernizaci, ale vylezte si na Godulu a představte si, že tady budou plechové boudy. Jestli si někdo myslí, že to bude lákat turisty, tak to asi těžko. Podívejte se na měsíční krajinu v Nošovicích,“ dodala. V Třanovicích žije od svých šestnácti let. „Už jednou jsme se stěhovali, kvůli stavbě těrlické přehrady. Tam jsem se narodila. Barák zbourali, teď je tam voda. Otec tehdy říkal, že půjdeme pod hory. A já teď nevím, co nás tady čeká,“ poznamenala Hilda Rozbrojová. Připomněla, že obyvatele rodinných domků už dlouho trápí neúměrná doprava. Podle ní by to průmyslová zóna jen zhoršila. „Z rána a k večeru nejde vyjet na hlavní cestu. Žene se to od Třince na Frýdek a Ostravu, my tu stojíme a čekáme, až se jako myška vlezeme mezi auta,“ řekla Rozbrojová. V místě se dělí katastry dvou obcí. „Pole je ještě Hnojník, my už jsme v Třanovicích. Je to problém vedlejší obce, který se dotýká i nás,“ uvedla.