„Slezan Holding je připraven chránit budovu v rozsahu daném memorandem o spolupráci s městem Frýdek-Místek. Dalším důležitým krokem pro směřování k využití bývalé přádelny je způsob řešení celého území dle studie, která vznikla na popud města,“ uvedl mluvčí společnosti Tomáš Fridrich.

Ministerstvo rozhodlo v řízení vzniklém na základě podnětu Národního památkového ústavu v Ostravě a následujících vyjádření magistrátu, krajského úřadu a společnosti Slezan Holding. Rozhodnutí zdůvodňuje ministerstvo mimo jiné stavebními a dispozičními změnami v průběhu 20. století, které významně snížily autenticitu budovy bývalé přádelny.

Návrh na prohlášení přádelny a dalších vybraných objektů spojených s textilní výrobou ve Frýdku-Místku podal Národní památkový ústav už v roce 2002. Frýdek-Místek, dříve významné textilní centrum, nemá chráněno nic ze staveb provázejících jeho hospodářský rozvoj spojený s lnářskou a bavlnářskou výrobou. Osud řady pozoruhodných staveb je tak podle památkářů nejistý.

Argumentovali například osudem bývalé přádelny v Nádražní ulici ve Frýdku, která šla před pěti lety k zemi. V roce 2012 rozhodlo ministerstvo kultury, že se budova nestane kulturní památkou, frýdecko-místecký stavební úřad pak povolil demolici. Ministerstvo kultury sice posléze na popud odpůrců demolice ještě zahájilo řízení o prohlášení přádelny za kulturní památku, jenže bourání pokračovalo dál. K neprohlášení budovy za kulturní památku přispěly odmítavé postoje stavebních úřadů města a kraje, proti se postavil i správce konkurzní podstaty. Na místě bývalé přádelny je dodnes volná plocha.

DEMOLICE SE NECHYSTÁ

Vlastník objektu však tvrdí, že demolici Slezanu 08 nechystá a že se naopak otevřely možnosti k využití areálu. „Jsme rádi, že bylo konečně po tolika letech rozhodnuto. V minulosti nebyla za kulturní památku prohlášena řada dalších objektů naší společnosti,“ uvedl Jiří Karásek, předseda představenstva Slezan Holding. Rozhodnutí ministerstva může představovat prvotní krok směrem k dalšímu využití bývalé přádelny. „Důsledkem rozhodnutí je, že můžeme konečně smysluplně pomýšlet na různé způsoby využití budovy a přilehlého okolí. Hodnotu může představovat především fasáda, k jejíž ochraně jsme se už před několika lety zavázali v memorandu o spolupráci s městem a které hodláme dodržet, pokud má stejný záměr i druhá strana. Z tohoto pohledu bylo vedené řízení zbytečné,“ řekl Jiří Karásek.

Konkrétní plány vzejdou z výsledků dalších jednání a zejména aplikace kroků dle územní studie celé oblasti kolem železničního nádraží, kterou zadalo město. Tato studie zmiňuje mimo jiné možné využití objektu pro muzeum textilního průmyslu, vyšší nebo vysokou školu módy a designu, galerii či místo pro pořádání kulturních akcí. Této náplni se má přizpůsobit i nejbližší okolí, jak nabízí například úvaha o demolici a přemístění obchodu Billa do přilehlého areálu skladů ve Staroměstské ulici Tauchmann.

„Takovéto úvahy jsou v zásadě správné, respektujeme je a budeme takovýmto řešením nápomocni. Věřím, že má město zájem, aby se industriální budovy podařilo naplnit novými funkcemi. Proto by mělo v duchu memoranda dojít k dopracování studií využití všech území s těmito stavbami a následně například úpravám územního plánu. Plánované kroky by pak měly být realizovány. Za klíčovou však považujeme oblast dopravy, ve které je potřeba hledat vhodná řešení pro plynulé využití objektů,“ uzavřel Jiří Karásek.