„V úterý 4. května 1423 dokončil z pověření knížete Boleslava I. jeho notář v komnatách těšínského hradu latinsky psanou listinu, podle níž prodal bystřický fojt Stanislav Goly zdejší fojtství tesaři Janovi. Součástí réto transakce byly i krčma a mlýn, který rodině zajišťoval obživu. A dokument vydaný těšínským Piastovcem byl prvním písemným pramenem o existenci Bystřice,“ prozradil Jan Michalík, obecní referent kultury a správce informačního centra s muzeem.

Upozornil, že počátky vesnice spadají do dob ještě starších, kdy Těšínskému knížectví vládl kníže Přemysl I. – nazývaný Nošák – významný diplomat působící na dvoře císaře Karla IV. a jeho syna Václava IV. „Jak během čtrnáctého století postupovalo osídlování nevyužitého a lesním porostem neprostupně pokrytého podhůří v Beskydech,úzce souvisel i vznik samostatné vesnice, jejíž jméno můžeme odvozovat od horské bystřiny protékající jejím centrem,“ vysvětloval Michalík.

Bystřina s prameny pod Čantoryjí, Střelmou a Hluchovou dodnes samozřejmě v Bystřici zůstala a nadále se vlévá do řeky Olše, po níž obec získala přídavek „nad Olší“. Případně polsky „nad Olzą“, nicméně v tomto případě by se mělo využívat i názvu „Bystrzyca“. O lidech s polskými kořeny se taktéž nikdy nedalo říci, že by tady byli nějakou menšinou – vždyť i po 600 letech od první zmínky o vesnici tvoří nejméně třetinu obyvatel.

„Tvrzení o kvalitním životě v Bystřici se může zdát troufalé, ale jen na první pohled. O bydlení v naší obci je obrovská poptávka, a být větší vůle ze strany orgánů povolujících stavby, měli bychom i více obyvatel. Mnoha žadatelům, kteří u nás chtěli domky, zbyly oči pro pláč, normy na zastavitelné území jsou dost náročné. Ročně tady přibývá okolo dvaceti domů,“ líčil starosta Roman Wróbel. Lidé, jak poznamenal, si na Bystřici pochvalují jak spádovost (do Třince za prací, vyřizováním, nákupy, sportem či kulturou je jen kousek), tak sousedskou atmosféru vesnice.

Pro mnohé mladší je obec ložnicí

„Z pohledu těch mladších ekonomicky produktivních je obec zatím jen takovou ložnicí. Časem zjistí, že tady mají prakticky všechno – o jejich potomky je postaráno ve škole s bazénem, domem dětí a mládeže s padesáti volnočasovými aktivitami a deseti sportovišti,“ navázal místostarosta Marcel Čmiel. A ten zmiňoval i tuze aktivní neziskovou sféru patnácti zdejších spolků: Od myslivců a rybářů, přes zahrádkáře a včelaře až po hasiče, sdružení rodičů a církve. Jen velkého kulturního společenského sálu se v Bystřici doposud nedostává, jak představitelé obce podotkli.

„Z dějinného hlediska byla ta naše národnostní i církevní pestrost hnacím motorem, s troškou nadsázky se to tady i řezalo, ale obec se také tím posouvala dále,“ nechal se slyšet starosta. Bystřici též označil za bezpečnou. Připomněl (dnes už neaktuální skutečnost), že svého času neměla jediného občana zavřeného ve vězení.

Bystřice se někomu může zdát poněkud ukrytá mezi železničním koridorem i hlavním silničním tahem na Slovensko, avšak vedení obce mínilo, že by mohla být schovaná ještě víc. „Nedokážeme si už představit, jak bychom žili bez obchvatu Třince a všechno nám jezdilo po staré jedenáctce a centrem obce,“ vysvětloval starosta. Aktuálně ve vesnici začali řešit, jak předejít „dopravní apokalypse“, kdyby se meandrový břeh řeky Olše přiblížil obchvatu a způsobil erozi ohrožující provoz.

„Tím, že ležíme na železničním i silničním uzlu musíme odstranit naše Achillovy paty v podobě nedostatku estetizace. Jsme rádi za renovaci nádražní budovy drahami a uchytili jsme se na dotačním titulu, díky němuž revitalizujeme přednádražní prostor, kde vzniklo místo s novými autobusovými zálivy, mobiliářem včetně kontejnerů na smetí pod zemí,“ dodal místostarosta.

K TÉMATU

O Bystřici

Rozloha obce: 16,09 km2
Počet obyvatel: 5451
Rozpočet: cca 180 milionů Kč
Starosta: Roman Wróbel

Otázka pro starostu Romana Wróbela

close Bystřický starosta Roman Wróbel. info Zdroj: Deník/Radek Luksza zoom_in Roman Wróbel.Vlci, jsou opravdu problémem vaší obce, jak se na tu situaci díváte?
My, starostové na Třinecku a Jablunkovsku, jsme před deseti lety s velkým povděkem kvitovali, že se do beskydských kotárů vrací zemědělská prvovýroba, začalo se to tu hemžit ovečkama, které vypásaly louky, krajina dostávala původní vzhled … Ale opětovný výskyt vlčího predátora způsobuje drobným chovatelům značnou bolest, ve finále mnozí z nich svou činnost ukončili. My v žádném případě nechceme bojovat s vlkem ani ochranáři, ale šelma, ať je v lese a nevíme o ní! Vlk má být plachá a ne, abychom tady měli hrozbu útoku v zahradě pod okny domu. Proto jsem moc rád za zrychlení procesu při zjištění nestandardního chování predátora, který byl představen právě u nás v Bystřici.

Věděli jste, že …

… gorolská obec je jednou z deseti tuzemských Bystřic a od roku 1423 nesla následující názvy v češtině, latině, němčině i polštině:

Bystrzicz / Bistrzicz, Bisnczicze, Bystrzicze, Bystrzycze, Bystrzitz, Bistrzicza, Bystrzicze, Bistrica, Bystrzycze, Bystrzitz, Bystrzice, Bystrzyca, Bystritz / Bystrzyca, Bystřice / Bystrzyca, Bystřice nad Olzou, Bystrzyca nad Olzą, Bistrzitz Bystřice nad Olzou, Bystřice (od roku 1961 dodnes).

Tip na výlet

close Tip na výlet, katolický kostel v Bystřici. info Zdroj: Deník/Radek Luksza zoom_in Katolický kostel v Bystřici.Katolický a evangelický kostel

Oba jsou kousek vedle sebe u silnice č. 01146 do Nýdku, ještě v centru obce. Dřevěný katolický kostel Povýšení sv. Kříže vypadá starší, vybudovali ho však v roce 1897 v romantickém stylu (stojí na místě původního kostelíku z roku 1587 a uvnitř zůstal původní oltář). Evangelický chrám vysvětili v roce 1816, od roku 1850 má dnešní podobu se zděnou věží, patří k luteránským „tolerančním“ kostelům v Těšínském Slezku.

Anketa obyvatel

Co se vám na Bystřici líbí a co ne, co tady chybí?

Fotogalerie: Anketa, Bystřice

Michal Roška. Vladislav Kajzar. paní Pavlina Milan Lysek.
gallery
4

Michal Roška (33 let):
Jsem muzikant a chybí mi tady zázemí pro kulturu. Zajít si někde zahrát, kde by byla třeba veřejná zkušebna? Aby tady bylo něco jiného pro děti, než sportoviště, kterých máme opravdu dost. Pyšný jsem jako Bystřičan na to, že se to tu rozvíjí a buduje pořád něco nového, že se naše obec snaží jít s dobou.

Vladislav Kajzar (73 let):
Jsem sice narozený v Těšíně, ale tady v Bystřici bydlím od dětství, pochlubit se můžeme tím, že tady máme překrásně, je to stvořeno Hospodinem Bohem, máme tady, dalo by říct všechno, žije se nám dobře … Chybí mi více lásky mezi lidmi, méně závisti a nenávisti.

paní Pavlína (92 let):
Je tady strašně dobře, bydlím tady většinu svého života, s dnes už nebožtíkem, manželem jsme si tu stavěli takový družstevní domek, přivdala jsem se z Třince. Bystřice se za tu dobu změnila, přibylo hodně krásných staveb. Jen tu neudělali domov pro staré lidi, sice tu je, ale pro osamocené chlapy a baby.

Milan Lysek (63 let):
Přištěhoval jsem se tu, protože jsem tu dostal byt, a měl kde bydlet. Bystřice se podle mého může chlubit snad vším: Dobrá škola, autobusové i vlakové spojení, pořádají se tady akce. Špatného nemůžu říkat nic, já jsem spokojený.