Zárukou úspěchu bývá v posledních volbách kandidatura Jiřího Carbola z KDU--ČSL. Starosta Dobré před dvěma lety triumfoval ve volbách do obecního zastupitelstva, navrch přidal vítězství v senátních volbách. Letos na něm zčásti stála předvolební kampaň strany, která zafungovala. Carbol, který byl čtyřkou na kandidátce lidovců, dostal mezi spolustraníky druhý největší počet přednostních hlasů, z toho více než polovinu na Frýdecko-Místecku, a jeho strana triumfovala v Dobré. Lidovci i díky němu v krajském zastupitelstvu posílili.

Za lidovce kandidovali v krajských volbách na hůře volitelných místech i další starostové, mezi nimi například starosta Jablunkova Jiří Hamrozi. I díky němu získala KDU-ČSL v Jablunkově přes čtvrtinu hlasů a skončila druhá za ČSSD. Díky čtrnácté příčce na kandidátce sociálních demokratů se do krajského zastupitelstva dostala starostka Starých Hamrů Eva Tořová. Těsně pod pětiprocentní hranicí se umístili Starostové a nezávislí. Nejvíce přednostních hlasů ze všech kandidátů uskupení získala v kraji starostka Frýdlantu nad Ostravicí Helena Pešatová, která logicky uspěla hlavně ve svém domovském městě.

Doma kraloval i starosta Čeladné Pavol Lukša se svým novým subjektem Dobrá volba, jenže v celokrajském sčítání to stačilo jen na zisk necelých šesti desetin procenta hlasů.

Například pro TOP 09 je malou náplastí na volební porážku druhé místo a zisk více než 18 procent hlasů v Ostravici. Tamnímu starostovi Miroslavu Mališovi ani straně to však k úspěchu v kraji nepomohlo.

Jestliže v krajských volbách platilo pravidlo, že kandidáti ve svých městech a obcích uspěli, v senátních volbách byla situace jiná. Jiří Cienciala zvítězil také například v Jablunkově, porazil tedy i dosavadního senátora Petra Gawlase, který v nejvýchodnějším tuzemském městě bydlí. Doma ve Vendryni získal Cienciala přes 70 procent hlasů, v Třinci přes 51 procent. Jeho soupeřka v druhém kole senátních voleb Pavla Golasowská ho porazila v Bukovci, Horní Lomné a Morávce.

Někteří si pletli volební obálky

Jen málokterá volební komise se může pochlubit tím, že počet vydaných obálek se shoduje s počtem platných hlasů. Pokud jde o volby do senátu, volební obvod 73 zaznamenal 96,67 procenta platných hlasů názor 962 voličů se tedy do celkového výsledku nezapočítal. Číslo není ve srovnání s jinými volebními obvody nijak alarmující, dokonce je příznivější než celorepublikový průměr letošních voleb Senátu.

Počet „zbytečných" hlasů je ovšem zajímavý v kontextu výsledků voleb. Pokud by všechny nezapočítané hlasy byly platné, vítězného kandidáta by to neuhrozilo zvítězil totiž s náskokem více než osmi tisíc hlasů. Nicméně rozdíl mezi druhým kandidátem, který postoupil do dalšího kola senátních voleb, a v pořadí třetím uchazečem o post senátora činí pouhých 38 hlasů. Přestože tato spekulace patří do sfér neoblíbených „kdyby", bylo by zajímavé sledovat, jak by se nezapočítané hlasy na výsledku projevily.

Pokud jde o volby do Senátu, zcela neomylní voliči byli pouze v Hrčavě započítané byly všechny odevzdané hlasy. Naopak nejnižší podíl platných hlasů napočítali v Žermanicích, a to 88,41 procenta. Členové komise vydali 69 obálek a započítali 61 hlasů. Předsedkyně tamní komise Jana Řeháková vysvětlila, že někteří voliči se spletli a senátní lístek vložili do obálky pro krajské volby. „Nebo byly třeba dva lístky v jedné obálce. Poškozené ale hlasovací lístky nebyly," doplnila předsedkyně. Naopak v krajských volbách se podíl platných lístku zastavil na 96 procentech v Žermanicích totiž více lidí volilo do krajských zastupitelstev než do Senátu.

Podíl platných hlasů za celý frýdecko-místecký okres je v krajských volbách 98,08 procenta. Voliči odevzdali 1102 neplatných obálek. (rym)