„Chceme, aby se nově příchozí zorientovali v českém prostředí a pochytili základní fráze, které se mohou hodit ve škole, na úřadě, u lékaře či při cestování. Nebo, aby si alespoň přečetli na balení piškotů, že to jsou piškoty,“ uvedli zástupci Okrášlovacího spolku Frýdlant nad Ostravicí za autory.

Třinecké železárny.
Ocelárny v kraji: děláme si zásoby vstupních surovin

Skupinu místních aktivních lidí nenechává chladnými invaze Rusů na Ukrajinu a příliv uprchlíků do Česka. Z volně přístupných zdrojů na internetu proto sestavují pomůcky, které zaujmou hlavně děti.

Budeme si hrát. Kolik to stojí? Kolik je hodin? Děkuji. Nabídněte si. Počkejte prosím. Jízdenky, zavazadla, cestuji, rodina…I to chtějí naučit malé uprchlíky prostřednictvím obrázků a popisků spisovně česky v latince i díky fonetickému přepisu v jejich azbuce. A nechybí ani porovnání abeced.

Tiskárna ve Frýdlantu nad Ostravicí vyrábí jazykové pomůcky pro snadnější dorozumění Ukrajinců v Česku a také polepy na auta humanitárních konvojů.Tiskárna ve Frýdlantu nad Ostravicí vyrábí jazykové pomůcky pro snadnější dorozumění Ukrajinců v Česku a také polepy na auta humanitárních konvojů.Zdroj: AMIDIS

„Deláme pexesa, slovníčky, omalovánky i pracovní listy,“ popsal Lubomír Adamiš provozující frýdlantskou tiskárnu Amidis. Jeho tiskárna už od vypuknutí války nezištně vyrábí nálepky pro dobrovolné hasiče z Pstruží či místní pobočku Českého červeného kříže – mají je nalepené na autech humanitárních konvojů.

Obec Bukovec.
Tady jste nejvíce na Východě v celém Česku, tak se žije v Bukovci

Jazykové pomůcky v Amidisu zatím vznikají ve stovkových, spíše ověřovacích sériích. Frýdlantský okrášlovací spolek je chce dávat centrům starajícím se o uprchlíky, jakými jsou například rekreační dům Emauzy, malenovická Křesťanská akademie mladých (KAM) nebo ostravická Wood Aréna.

 „Rozhodně výborný nápad, má smysl,“ zmínal Ilona Urbanová z KAM s tím, že tyto slovníčky, pexesa, omalovánky a jiné se budou hodit zejména později při adaptaci již ubytovaných uprchlíků v českých rodinách. Malenovické středisko je něco jako mezistanice, kde se dostává Ukrajincům prvotní pomoci.

Jana Kočnarová (vpředu) s ukrajinskou rodinou, kterou ubytovala ve svém bytě a přáteli. Druhý zleva stojí Žeňa Fursov.
Žena z Frýdecko-Místecka žije s pětičlennou rodinou z Ukrajiny, jak to funguje?

„Zažili velmi nehezké věci. Maminky s dětmi pocházející z oblasti asi sedm kilometrů od ruských hranic se týden ukrývaly v tunelech, sklepech. Jedna žena se čerstvě po porodu, cestující s maminkou, dozvěděla, že její bratr padl,“ popsala Ilona Urbanová osudy lidí, kteří za sebou mají pobyt v zařízeních KAM.

Nabídka materiálů k výuce češtiny je asi nejnovější dobrovolnický počin z Beskyd. „Využili jsme toho a něco si samozřejmě vzali, materiály se budou hodit v následné péči o uprchlíky ve zdejších rodinách,“ řekla Ilona Urbanová a dodala, že pomáhají nejen občané, ale také například dobrovolní hasiči z Malenovi, Nové Vsi a Frýdlantu nad Ostravicí.