„Komunisté ubytovnu ukradli původním vlastníkům a krátce před koncem jejich panování se pustili do rekonstrukce. Se změnou režimu z ní ale sešlo a hotýlek je stále v takovém stavu, v jakém byl v devětaosmdesátém roce,“ líčí obyvatelé Metylovic.

Objekt patřil za socialismu Jednotě, Dolu Jan Šverma a Dopravnímu podniku města Ostravy. Příbuzní původních majitelů ho získali v restituci, ale nebyli schopni jej opravit. „Nezachránili ho ani Němci, kteří tu jezdili jako turisté a chtěli ubytovnu koupit,“ tvrdí místní.

Za dob její největší slávy, jak vzpomínají, byl z turistické útulny výhled udržovanou krajinou na Frýdek-Místek a Beskydy. Nocovalo se ve vybavených pokojích se sprchami a záchody, byl zde zásobník na vodu, sauna s bazénkem. Pořádaly se tu taneční zábavy – čaje.

Na Metylovické hůrce, na Čupku - 523 metrů nad mořem, teď stojí monstrum se zatarasenými přístupy a upozorněním na zákaz vstupu. „Za těch více než třicet let se tam vandalové vyřádili, když to řeknu slušně,“ popisuje Miroslav Suchan z Metylovic, který patří k majitelům. Spoluvlatníků objektu je celkem čtrnáct a podílů ještě více – šestatřicet. Nechali si vypracovat znalecký odhad na cenu, aby staré rekreační středisko mohli inzerovat a konečně se ho zbavit. „Je to nejrozumnější. Jako soukromníci nemáme moc šancí, abychom přestavbu dotáhli do konce,“ vysvětluje. Opuštěný, rozestavěný a zarůstající hotel je podle něj „velké sousto.“ „Je k mání, ale každý od toho nakonec uteče. Převod s postupným splácením zase nechceme my,“ uvádí.

Starosta Metylovic Lukáš Halata říká, že obec o odkoupení hotýlku zájem měla: „Před deseti lety jsme do puntíku splňovali podmínky pro přiznání dotace na brownfieldy. Z prodeje nicméně sešlo, někteří vlastníci byli proti a jiní nereagovali.“

Metylovice nabídly za turistickou útulnu necelé čtyři miliony a zhruba stejnou částku by v případě koupě investovaly do demolice. „Chtěli jsme stavbu zbourat a pozemek nabídnout investorovi, aby tu vytvořil jiné zařízení cestovního ruchu,“ vysvětluje starosta.

Stavba duchů je podle jeho slov ostudou obce. „Hyzdí naše horky a kvůli majetkoprávním vztahům to není na dlouhou trať, ale nekonečné,“ dodává Lukáš Halata s tím, že z koupě kdysi vycouval i zájemce z Kanady.