Někdejší chlouba Frýdku-Místku se stala další jizvou na tváři města. Přitom podle odborníků je Český dům historicky cenný. „Je to úžasná secesní stavba. Architektonickou hodnotu rozhodně má, byla to protiváha Café Habsburk," uvedl historik Jaromír Polášek z Muzea Beskyd.

Fakta z historieAby dali Němci na přelomu devatenáctého a dvacátého století najevo svou trvající nadvládu ve městě, nechali si vypracovat návrh na takzvaný Německý dům, pro který měli přichystaný prostor na Hlavní třídě, v místech, kde se původně nacházela střelnice. Budova byla využívána k pořádání plesů, konaly se zde květinové slavnosti, hrálo se zde divadlo, konaly se koncerty a také zde byla vyhlášená restaurace. Českým národovcům a vlastencům z Místku byla vždy tato „německá bašta" trnem v oku proto po 2. světové válce byl celý areál přejmenován na Český dům. Ještě na začátku devadesátých let minulého století zde byla v provozu „Restaurace V sadech", naposledy už jenom pivnice. Dnes je celý areál silně zanedbaný a zdevastovaný.
Zdroj: Muzeum Beskyd

O chátrajícím objektu diskutovali nedávno i frýdecko-místečtí zastupitelé. Podle informací z katastru nemovitostí je budova v majetku jedné ostravské firmy, která Český dům původně nabídla městu za 25 milionů korun. Město navrhlo deset milionů korun. „Vyšlo to z jednání majetkové komise. Nepředpokládám, že by to společnost za tuto cenu prodala," informoval náměstek primátora Dalibor Hrabec.

Opozice varovala, že by šlo o nekoncepční krok s těžko odhadnutelnými náklady na rekonstrukci. Město nemá v ruce žádný znalecký posudek. „Vizí je spousta, ale je před volbami, můžeme tím spustit spirálu, že město bude kupovat další budovy," upozornil při jednání zastupitelů primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký. Zastupitelé napříč stranami se shodli, že o záchranu nemovitosti zájem mají, hlasovat o ní ale chtějí až v momentě, kdy budou znát další informace.

Historie stavby u silničního průtahu městem sahá až do devatenáctého století. Ještě roky po sametové revoluci to v Českém domě žilo. „Po revoluci fungovala úžasně. Chodilo se do vyhlášené restaurace, kde se výborně vařilo. V Českém domě byl i bowling. Později zůstala v provozu jenom pivnice, která měla původně jiná okna a fasády byly estetičtější," zavzpomínal Jaromír Polášek.

Budova byla ve svých počátcích centrem německého kulturního života ve městě. V hlavním sále se konala představení kočovných divadelních společností, později i místních německých ochotnických spolků. Němečtí občané v té době tvořili dvacet až pětadvacet procent obyvatel města.

Po roce 1945 a přejmenování na Český dům byl i nadále využíván k pořádání kulturních a společenských akcí. V současné době však zašlou slávu připomínají snad jen vzpomínky pamětníků. Samotná stavba za poslední léta zchátrala. Historik Jaromír Polášek doufá, že Český dům nepotká podobný osud jako třeba bývalou přádelnu v Nádražní ulici ve Frýdku. „Zbourat Český dům, to už by bylo totální zvěrstvo," míní Polášek.