Do oblasti, kterou o víkendu zasáhla mohutná tropická bouře Pam, totiž už před několika lety odcestoval jeho syn Dominik.

Misionář a středoškolský učitel působí v misijní stanici v Lowanatomu. „V té oblasti je každoročně sezona cyklonů a silných tropických bouří, ale co jsem slyšel, tak podobně silný tajfun se v těchto místech vyskytl po několika desetiletích," řekl Deníku Pavel Ramík. Poté, co z Tichomoří začaly přicházet zprávy, že tropickou bouři provázel vítr o rychlosti více než 250 kilometrů v hodině a s nárazy přes 300 kilometrů v hodině, a že se přehnala také přes ostrov Tanna, čekal tři dny na jakoukoli zprávu od syna.

Škody jsou značné

„Syn věděl, že ten tajfun přichází, a poslední zpráva byla ze čtvrtečního odpoledne našeho času. V pondělí ráno se pak zcela náhodou syn dostal na tři minuty k satelitnímu telefonu a podal kratičkou informaci, že přežil a je nezraněn. A že všichni členové komunity jsou živí a zdraví," vylíčil Pavel Ramík s tím, že Dominik mu potvrdil předpoklad, že tamní infrastruktura je kompletně poničená a také misijní stanice se školou a přilehlým internátem pro žáky je zcela zdevastovaná.

„Žádají o humanitární pomoc. Obyvatelé nemají vodu, potraviny, přikrývky, léky, prostě chybí cokoli, co běžný člověk potřebuje k životu, protože co neodnesl vítr, to zničil tropický liják, který každou takovou bouři doprovází," naznačil Pavel Ramík. Úřady na Vanuatu vyhlásily už o víkendu stav nouze, souostroví se dostalo pomoci například z Nového Zélandu a Austrálie. Úřady ale stále neznají přesný rozsah škod. Nic bližšího se zatím neví ani o osudu tisíců lidí, kteří žijí v oblasti džungle, případně na odlehlých ostrovech, s nimiž není žádné spojení. Na ostrově Tanna je podle Pavla Ramíka problém v tom, že ostrov nemá letiště pro velká letadla. „Malá letadla zase nic nepoberou, takže pomoc z letadel shazují," vysvětlil. Podle posledních zpráv ze včerejška a podle zveřejněných videozáznamů z ostrova Tanna je vidět dalekosáhlá destrukce a totální zkáza nejen toho, co vytvořila ruka člověka, ale i přírody samotné. Prioritou je nyní humanitární pomoc. „Finanční pomoc bude mít smysl tehdy, až bude obnovena alespoň nejzákladnější infrastruktura," myslí si Pavel Ramík z Bašky.

Dominik Ramík, jenž o životě na misijní škole v Pacifiku pravidelně informuje čtenáře Frýdecko-Místeckého a Třineckého deníku, je v regionu poměrně známou osobou. „Samozřejmě že se na něj ptají lidé v Bašce, ale i v regionu od Frýdku-Místku po Frýdlant nad Ostravicí, ptají se například z Metylovic, Palkovic, dokonce i z Hnojníku," řekl Pavel Ramík. „Vždyť obyvatelé ostrova Tanna jsou místním lidem velice blízcí, a to i přesto, že geograficky jejich malý ostrůvek leží na opačném polokouli." Na případné dotazy či nabídky konkrétní pomoci, které se týkají misijní stanice na ostrově Tanna, je schopen odpovědět prostřednictvím adresy: pavel.ramik@seznam.cz. „Na e-mailu jsem v těchto dnech prakticky pořád," poznamenal.