Výstavba dálnice D 47 naráží na úskalí zvané nedostatek financí. Jeden ze dvou úseků, jež měly být zprovozněny v závěru tohoto roku, nabírá zpoždění a podle informací Deníku se jej letos nepodaří dokončit.

Jde o zhruba osmnáctikilometrovou část autostrády vedoucí z Bělotína do Hladkých Životic. Poslední zvažovanou variantou bylo aspoň její zprovoznění v jednom jízdním pruhu. Ani to se ale zřejmě nepodaří stihnout. V termínu tak má být otevřen pouze druhý chybějící článek na trase spojující Ostravu s Prahou, dvanáctikilometrový úsek mezi Hladkými Životicemi a Bílovcem.

„Na stavbě je v současnosti určité zpoždění, které je způsobeno tím, že postup prací byl průběžně přizpůsobován dostupným finančním rámcům. Také další vývoj bude těmito limity omezen a jen v malé míře ho umíme jako dodavatel stavby ovlivnit,“ nastínil důvody posunu termínu dokončení Jaroslav Jarábek, generální ředitel Inžinierskych stavieb, tedy společnosti, která je vedoucím členem sdružení na stavbě problematického úseku.

„Předložili jsme investorovi několik variant harmonogramu, které vycházejí z různých finančních plnění, a očekáváme, jak se rozhodne,“ doplnil ještě Jaroslav Jarábek.

Investor stavby – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) – zatím stále tvrdí, že všechny uváděné termíny v tuto chvíli platí. Zároveň však přiznává, že v současnosti opravdu panuje určité finanční napětí, protože na udržení aktuální vysoké rozestavěnosti, která na stavbách ŘSD probíhá, chybí pro letošní rok podle předběžných propočtů zhruba deset miliard korun.

Řešení? Ubereme jiné stavbě

„Jednáme s novým vedením ministerstva dopravy i se Státním fondem dopravní infrastruktury o situaci a možnostech řešení. Konkrétně stavba D 47 má tu historii, že je kompletně financována přímo ze státního rozpočtu a nemá jako řada jiných staveb podporu spolufinancování z fondů EU,“ poznamenal Roman Kluzák z tiskového oddělení ŘSD.

Dobrou informací však podle něj v tomto ohledu je, že se naskýtá možnost mezi jednotlivými stavbami finance přesouvat. Připomněl, že kromě zmiňovaných dvou úseků, které měly být na dálnici D 47 otevřeny v tomto roce, probíhá ještě výstavba poslední části, jež autostrádu napojí od Bohumína ke státní hranici s Polskem.

„S ohledem na chybějící finance a také s přihlédnutím k situaci na polské straně se například může uvažovat o přesunu části chybějících peněz pro stavby Bělotín – Hladké Životice a Hladké Životice – Bílovec na úkor hraničního úseku, což by tam ale samozřejmě vyvolalo pozdější termín dokončení. Toť je jedna z projednávaných možností, více informací nejsme nyní schopní poskytnout a čekáme na další vývoj,“ uvedl dále Kluzák.

Také mluvčí ministerstva dopravy Martin Kupka nyní přiznal, že se současnou špatně se vyvíjející situací na stavbě dálnice D 47 zabývají a mají v plánu ji řešit.

„Shromažďujeme nyní informace o reálném stavu věcí. Ministr se pojede, pravděpodobně v průběhu dubna, seznámit s průběhem stavby přímo na místo. Bude to reakce na to, že tam může být problém,“ sdělil Kupka s tím, že si ministerstvo uvědomuje důležitost této komunikace pro Ostravsko potažmo pro celý Moravskoslezský kraj.

Náměstek hejtmana: zpoždění je mrzuté

„Oficiální informaci sice zatím nemáme, ale jinak o zpoždění stavby dálnice D 47 samozřejmě víme,“ řekl Deníku Miroslav Novák, náměstek moravskoslezského hejtmana pro oblast dopravy.

Problém je i podle jeho slov ve skluzu s platbami dodavatelům. „Je to z pohledu našeho kraje velmi mrzuté, protože se jedná už o několikeré posunutí termínu dokončení dálnice D 47. Rozhodně na toto téma budu jednat co nejdříve s ministerstvem dopravy,“ uvedl dále Novák. Na ministerstvo už prý také poslal požadavek na obnovení kontrolních dnů na stavbě dálnice. Poslední totiž byl loni v srpnu. „Nové vedení ministerstva dopravy se k tomu staví kladně,“ dodal náměstek hejtmana. (map)

Autostráda D 47 bude v okamžiku uvedení do provozu označena jako dálnice D 1. Ta bude v budoucnu mezi Prahou, Brnem, Ostravou a polskou dálnicí A 1 u Bohumína dosahovat délky 377 kilometrů. Délka samotné dálnice D 47 je osmdesát kilometrů a její cena se pohybuje kolem sedmapadesáti miliard korun.