„Jsme svým způsobem specifický dětský domov přímo v horách. A tomu odpovídají i naše venkovní volnočasové aktivity,“ říká René Dvoran, zástupce ředitelky a vedoucí vychovatel v zařízení vybudovaném před více než sto lety z dřívějšího hotelu Smrk.

Jeho kapacita je osmačtyřicet dětí a ty tvoří šest „rodinných skupin“. Každá má vlastní kuchyňku či obývací pokoj… a nejméně jedna míří každý týden na výlet.

WoodAréna na Ostravici pod Lysou horou slouží jako mezistanice pro ukrajinské válečné uprchlíky, Beskydská sportovní akademie je tu vozí vlastními silami, pomáhá ji spousta místních obyvatel i firem.
Solidarita pod „Lysou“: místo závodu LH24 péče o uprchlíky

S plyšáky by mohli "dláždit"

Z historie
Dětský domov v podhůří Beskyd patří svou devadesátiletou historií k nejstarším dětským domovům u nás. V roce 1919 byl na místě bývalého hotelu Smrk okresní péčí ve Slezské Ostravě původně otevřen jako sirotčinec pro děti z okresu slezsko-ostravského. Po rozsáhlejší přestavbě v roce 1925 sloužil i jako ozdravovna. Významným momentem poválečné historie domova je ozdravný pobyt lidických žen a jejich dětí v roce 1947. Dnešní podobu získal dětský domov v roce 1980.

„Kromě toho lítají venku, jak to jde a divili byste se, jakou spotřebu vybavení máme, jen bobů zlikvidovali toto zimu snad deset,“ uvádí Dvoran. Zatímco s plyšáky by mohli s určitou nadsázkou dláždit, o takové brusle na led se musí děti dělit (v retro modelech nehodlají být k smíchu). Běžky si může připnout jedna dívka i jeden chlapec, byť se na půdě práší na slušnou řádku bot, pravda pro vázání léta přežité a vlastně i vyšlé z módy.

„Pro lyže to začíná platit taky, na těch nejstarších jezdí na svazích za domovem, ty nejlepší – máme jich okolo patnácti – poté brávají na kurzy a tábory probíhající prakticky po celou zimu,“ líčí vedoucí vychovatel. S tím, že v nejbližší době se začnou zabývat bicykly, u nichž není situace nepodobná lyžím. A to v cyklistické sezoně děti z DD Čeladná jezdívají třeba k moři na Balt či absolvují dobročinné „maratony“ se stovkami kilometrů.

Chybí pláštěnky, o deštníky není zájem

„Může to znít banálně, ale blíží se období, kdy pochybí i pláštěnky. Do hor nebo na cyklovýlety nestačí takové, které odfoukne silnější vítr,“ konstatuje Dvoran. Souvisí s tím bohužel i samotný přístup dětí chovajících se poněkud odlišně ke společně sdíleným věcem a osobnímu majetku (to první se daleko častěji ztrácí a zapomíná).

Pěší rota AZ pplk. Josefa Otiska KVV Ostrava.
Beskydský záložák: Chci bránit naše kopce, ne bojovat v cizině!

„S deštníkem nám děti chodit nechtějí, tady problém nemáme. Ale po jaru přijde léto a my máme velkou zahradu, kde děláme akce a párty, tady by se nám hodily slunečníky, nejlépe ty velké, jako mají restaurace,“ podotýká Kateřina Surovíková, ředitelka DD Čeladná. Ten patří mezi šest zařízení svého druhu v regionu, které získávají i na volnočasové aktivit prostředky díky výtěžku z projektu „Děti k dětem“ probíhajícího již devatenáct let.

Děti k dětem
Nejviditelnější částí projektu spolku Madleine bývají samozřejmě vánoční koncerty, kde dívky a chlapci z dětských domovů zpívají se známými umělci (mj. Jana Kirschner, Bořek Slezáček, Václav Noid Bárta, Chantal Poullain, Bára Basiková, Lucie Bílá…). Jeho smyslem a cílem je ale i celoroční pomoc dětem z těchto zařízení, kromě Čeladné jsou zapojeny i domovy z Frýdku-Místku, Ostravy a Karviné. „Podpoří jejich vzdělávání, šance pro rovnou příležitost, zapojení do běžného života a vlastně i snahu o získání prostředků na aktivity v domovech,“ komentuje Vendula Friedelová ze spolku Madleine projekt Děti k dětem.