Tma, chlad, hloubka. Když Karel objevil první sud s tělem, šéf středočeských vyšetřovatelů hned u kiosku na břehu koupil litr fernetu. Tak popisuje dnes sedmapadesátiletý Dalibor Tekiela Akci Orlík (na snímku níže). Na kolegův hrůzný nález brzy navázal.
Pod Žďákovským mostem
Právě on, v té době potápěč ostravské Hlavní báňské záchranné stanice, totiž v roce 1995 na dně přehrady našel další dvě oběti takzvaných Orlických vrahů.
close
info
Zdroj: Deník/Radek Luksza
zoom_in
Báňský záchranář Dalibor TekielaPolicie tehdy měla podezření, ale na průzkum v hloubce jí chybělo vybavení. K vodní nádrži proto přivolali na pomoc právě Tekielu a jeho kolegy. Ti se následně vydávali do hloubky šestašedesáti metrů pod hrází a osmačtyřiceti až pětapadesáti metrů pod Žďákovským mostem. „Šlo o dekompresní ponory s krátkými časy. Se vším všudy do patnácti minut,“ vzpomíná potápěč.
Do akce se tehdy kromě lidí zapojil i speciální podvodní robot a terénní vůz s dekompresní komorou. Pro případ potřeby byl v pohotovosti také vrtulník. „Vše provázela neskutečná bezpečnostní opatření. Most byl zavřený z obou stran a v nadsázce se šuškalo, že rybáři na břehu u vody i houbaři v lesích jsou od policie,“ říká Tekiela.
Stejně jako kolegové tehdy moc dobře věděl, co vlastně v hlubinách přehrady Orlík hledají. „Vyšetřovatelé nás tehdy netlačili, že něco musíme najít. Spoléhali ale na to, že to dokážeme,“ popisuje muž, kterému před sedmadvaceti lety pomohlo při akci i to, že jako důlní záchranář měl už v té době se smrtí určité zkušenosti.
Orličtí vrazi:
Strašlivé důkazy
Právě Dalibor Tekiela se ke dnu Orlické přehrady při hledání těl vypravil nejvíckrát. Ponorů si připsal osmnáct. „Viditelnost byla tak půldruhého metru. Na helmě jsme měli svítilny a v ruce reflektor. Plavalo se opatrně nade dnem, aby se nevířilo bahno,“ uvádí bývalý důlní záchranář.
Navzdory náročným podmínkám se mu nakonec před sedmadvaceti lety podařilo objevit další dva strašné důkazy. K nálezu kolegy, který v červenci 1995 objevil na dně sud s obětí, přidal Tekiela další sud s mrtvolou a také tělo zabalené do pletiva. Tři zavraždění tak opustili vodní nádrž a pomohli k tomu, že se pět členů gangu Orlických vrahů ocitlo před soudem.