O Dolu Frenštát
Průzkumy jižní části Ostravsko-karvinského revíru, kam spadá i Důl Frenštát, začaly krátce po skončení 2. světové války a pokračovaly s přestávkami několik desítek let. Výsledky tehdejších geologických průzkumů v dobývacím prostoru Frenštát ukázaly, že zásoby uhlí v této lokalitě mohou dosahovat až 1,6 miliardy tun černého uhlí. První uhlí bylo vyvezeno v roce 1988. Společnost OKD udržuje od roku 1991 důl v konzervačním režimu.

O tom, jak by to mohlo s dolem vypadat v budoucnu, jednali zástupci samospráv s hejtmanem kraje Miroslavem Novákem.

Přestože z jednání vyplynulo, že problém Dolu Frenštát v současnosti nepovažují Moravskoslezský kraj ani ministerstvo průmyslu a obchodu za prvořadý a soustředí se na problematiku nezaměstnanosti, která souvisí s propouštěním havířů firmou OKD, nenechali se zástupci samospráv odbýt.

„Zdůraznili jsme panu hejtmanovi, že nás se situace kolem Dolu Frenštát dotýká citelně právě nyní, kdy se hovoří o jeho možném převzetí státem," uvedla starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová.

Obavy

V podobném duchu se vyjádřil rovněž Jiří Novotný, starosta Trojanovic.

„Považujeme za důležité, aby se budoucnost dolu řešila právě nyní, současně s útlumem těžební činnosti na Ostravsku. Máme totiž obavy, že se provozy firmy rozdělí na výdělečné a ztrátové. Ty profitující si OKD nechá a ty, které pro ni představují zátěž, převede na stát," sdělil Jiří Novotný.

Jednu informaci, která by se mohla stát průlomovou, se starostové a další přítomní přece jen dozvěděli. To když hejtman Novák sdělil, že ministerstvo průmyslu a obchodu uvažuje o zasypání těžebních jam Dolu Frenštát.

„Tuto variantu prosazujeme už deset let. Tento způsob konzervace dolu jako jediný umožňuje jeho případné využití v budoucnu. Zasypání dolu považuje za nejlepší variantu i profesor Vladimír Slivka z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava," reagoval na informaci Stanislav Uruba, předseda spolku Naše Beskydy.

Osud Dolu Frenštát zajímá také obce na Frýdlantsku. Dobývací prostor totiž kromě Frenštátska zasahuje do katastrálního území Kunčic pod Ondřejníkem, Čeladné, Kozlovic, Lhotky a Pstruží.

Na schůzce proto nechyběl ani starosta Kunčic pod Ondřejníkem Tomáš Hrubiš.

„Náš postoj je neměnný od roku 1990, kdy jsme o tom začali jednat. Nechceme, ať se teď tady těží, protože je to naprosto zbytečné," řekl Deníku Tomáš Hrubiš.

Nechceme měsíční krajinu 

Kunčice zasahují do dobývacího prostoru z více než 85 procent rozlohy katastru obce. Vyznačený dobývací prostor má celkem rozlohu přes 63 kilometrů čtverečních, z toho na území Kunčic pod Ondřejníkem jde o plochu téměř 18 kilometrů čtverečních.

„Nechceme mít tady z toho měsíční krajinu. Mohlo by dojít k poklesům terénu, mohlo by to mít obrovský vliv na zástavbu," obává se starosta například praskání domů. Tvrdí, že podle některých odborníků by těžba byla nebezpečná. „Jsme přesvědčeni, že není potřeba tady těžit. Těžba je drahá, jsou to hodně hluboké doly. Chceme, ať krajina zůstane taková, jaká je, ať slouží k rekreaci, oddechu a dobrému žití," míní starosta Hrubiš.

Starostové věřili, že jasněji bude již 23. února, kdy byla naplánována návštěva ministra průmyslu Jana Mládka ve Frenštátě pod Radhoštěm.

„Tu bohužel pan ministr zrušil, děláme však všechno pro to, aby přijel co nejdříve v náhradním termínu," vysvětlil Stanislav Uruba.

Důl za korunu

Jan Mládek již dříve, když navštívil OKD kvůli zamýšlenému útlumu, řekl, že pokud OKD nebude chtít dále udržovat Důl Frenštát, převezme jej stát. Ministr později upřesnil, že by stát převzal důl za korunu.

Zástupci obcí tuší, že o zásoby uhlí bude zájem. Kdyby někdy bylo potřeba začít těžit, chtěli by garance od státu.

„Jsme konzistentní v názoru, ať se kvalitní černé uhlí lépe využije například pro zdravotnický průmysl nebo chemické účely. Je obrovská škoda takové kvalitní uhlí prohnat někde komínem. Mělo by to podstatně větší efekt pro celou společnost. Nemusely by se těžit dva miliony tun ročně, jak to bylo kdysi, ale možná sto tisíc. Nemělo by to takové nedozírné následky," tvrdí starosta Kunčic pod Ondřejníkem Tomáš Hrubiš.

Zástupce Trojanovic, Frenštátu pod Radhoštěm a dalších dotčených obcí v této souvislosti zajímá, co by se dále dělo s dobývacím prostorem, kvůli kterému existují různá omezení, a také, zda by miliony korun, které ročně stojí konzervační režim dolu, platil stát.

Ten by se také musel vypořádat s pěti desítkami staveb v areálu Dolu Frenštát, u nichž již skončilo dočasné povolení.

Mezi ně patří i těžní věže. Zasypání dolu se proto jeví jako nejrozumnější řešení. Odpovědi na tyto i další otázky by mohl dát právě ministr Mládek.