DENÍK SLEDUJE

Špatné ovzduší je na severní Moravě a ve Slezsku velkým tématem. A zřejmě ještě nějakou dobu bude. Množství prachu a škodlivin, které tady lidé musejí dýchat, je pořád extrémně vysoké.

„I když celkové množství škodlivých látek, které podniky vypouštějí, o něco pokleslo, nestačí to. Aby se ovzduší zlepšilo, k tomu se musí ujít ještě velký kus cesty,“ říká Vendula Krčmářová, vedoucí ostravské pobočky Arnika.

Už pošesté letos Arnika sestavila žebříček největších znečišťovatelů. Vychází přitom z údajů Integrovaného žebříčku znečišťovatelů, který provozuje ministerstvo životního prostředí. Zveřejňováním žebříčků chce Arnika motivovat firmy k tomu, aby zaváděly nové technologie a snižovaly úniky nebezpečných látek.

Změnou oproti minulému žebříčku je skutečnost, že tradičního krále znečišťovatelů, firmu ArcelorMittal Ostrava, u mnohých látek vystřídala jiná firma, a to Třinecké železárny.

Na první místo se Třinecké železárny dostaly v množství vypouštěného oxidu uhelnatého, perzistentních organických látek, rtuti či polyaromatických uhlovodíků. U všech těchto látek oproti roku 2008 své emise zvýšily. Nižší byly naopak emise skleníkových plynů, dioxinů a polétavého prachu. „Snížila se i produkce mnohých znečišťujících látek u firmy ArcelorMittal, například mutagenních látek či rtuti a jejích sloučenin. Hlavním důvodem byla ale zřejmě ekonomická krize, kvůli níž v loňském roce musela firma podstatně omezit výrobu, což ostatně potvrdil i sám ArcelorMittal,“ komentovala Krčmářová.

Vedení si společnost ArcelorMittal udržela v množství polétavého prachu, a to i v celorepubli­kovém měřítku. „Právě to množství polétavého prachu nás v Moravskoslezském kraji nejvíce trápí. Je to nosné médium pro řadu nebezpečných látek,“ konstatovala Krčmářová.

Mluvčí ArcelorMittalu Věra Breiová argumentuje, že od roku 2004 věnovali na ekologické projekty dvě a půl miliardy korun. A investice nezastavili ani v období ekonomické krize. „Postupně se daří situaci zlepšovat. Například jen za dva poslední roky klesly naše emise prachových částic v podstatě o polovinu, z 1929 tun v roce 2007 na 1089 tun v roce 2009,“ vyčíslila Breiová. Ve výčtu ekologických investic přitom zdůraznila zejména stavbu odprášení aglomerace Sever za zhruba miliardu korun, se kterou se začalo letos v únoru.

„Po dokončení na podzim 2011 se sníží prašnost tohoto zařízení o sedmdesát procent proti současnému stavu. V ročním objemu to znamená snížení emisí tuhých znečisťujících látek zhruba o 260 tun,“ sdělila Breiová. Další ekologické projekty přitom mají pokračovat, například odprášení druhé aglomerace či odléváren vysokých pecí.

Na top žebříček největších znečišťovatelů, a to rakovinotvornými látkami, zařadila Arnika chemický podnik Dukol Ostrava, a to kvůli emisím formaldehydu. S tím ale Dukol nesouhlasí. Podle jednatelky společnosti Kamily Pavelcové totiž není formaldehyd karcinogenní látka.

„Formaldehyd je řazen do takzvané kategorie 3. Tedy mezi látky, které mohou u lidí vyvolat obavy vzhledem k možným karcinogenním účinkům. Dosavadní důkazy na základě příslušných studií na zvířatech nejsou dostačující pro zařazení látky do kategorie 2, tedy potenciální karcinogeny, natož do kategorie 1. Tedy takové, o nichž je známo, že jsou karcinogenní pro člověka,“ zdůraznila Pavelcová. První místa v žebříčcích obsadil také BorsodChem MCHZ, a to v množství vypuštěných reprotoxických látek poškozujících rozmnožování, ostravská firma SPOVO – Spalovna průmyslových odpadů v množství rtuti či EGB plastics za styren.

>> GLOSA IVY HAVLÍČKOVÉ

Kamarádi stále vyhrávají

Jako malá jsem každoročně o letních prázdninách jezdila k babičce do jižních Čech. Mimo jiné jsem si tam vždycky takzvaně vyvětrala plíce. U babičky bylo prima. Už na snídani pekla výborné koláče a pro čerstvé mléko jsem chodila k Matoušům, kteří měli dvě krávy a bydleli přímo naproti přes ulici. Koupat jsme se chodili do rybníka Bezdrevu a nejvíce času jsme strávili v lese. Pamatuji si ale jako dnes, že když jsem se po prázdninách vracela domů, tak jsem se radovala, že už vidím známé komíny. Pochopitelně. Špinavý vzduch mě tehdy nezajímal. Těšila jsem se na kamarádky a na rodiče.

Dneska už zažívám úplně jiný pocit. Když se vracím domů třeba z Beskyd, komíny opravdu ráda nevidím. Znečištěný vzduch mi vadí. Nad tím, jestli se mám odstěhovat, sice občas přemýšlím, nakonec ale vždycky zůstane jen u úvah. Kamarádi, kteří mě v Ostravě čekají, prostě stále vyhrávají.
Všechny články o znečištěném ovzduší na Ostravsku ČTĚTE ZDE!