V roce 1875 postupuje tento poslední kunčický fojt část svého rodového majetku (fojtskou hospodu s polnostmi) své dceři Antonii, a to při jejím sňatku s Karlem Schulzem, starostou obce v letech 1902 až 1905. Od něho již tuto hospodu získává kupní smlouvou ze dne 4. ledna 1901 Ferdinand Kubala. Hospoda byla místem, do které až do zrušení provozu bašských hutí (1909) přicházeli také bašťanští hutníci. Své místo k odpočinku a občerstvení zde nacházeli i zákazníci bývalého fojtského mlýna. Mlýn, který je v těsné blízkosti restaurace U Kubaly, je od roku 1933 v majetku mlynářské rodiny Bayerů.

Bývalá kunčická fojtská hospoda, od roku 1901 hostinec U Kubalů, se může právem pyšnit, že zde v minulosti vystupovala řada významných celebrit kulturního i sportovního života.

Byla však také významným střediskem společenského a spolkového života – do roku 1960 samostatné obce Malých Kunčic (1920), pozdějších Kunčiček u Místku a od roku 1929 Kunčiček u Bašky.

V lednu 1910 se zde konala ustavující schůze členů kunčických divadelních ochotníků, do jehož čela byl zvolen správce zdejší školy Vincenc Chytil, místostarostou byl Josef Kubalák, jednatelem Štěpán Janík a pokladníkem kunčický obchodník Ludvík Terlica. Ze vzpomínek, dnes již zemřelého dlouholetého režiséra tohoto spolku Maxe Paseky, si můžeme připomenout, že k 5. únoru 1939 měl spolek 63 členů. Jeho velice bohatá činnost byla nedobrovolně ukončena 20. ledna 1951, kdy se konala poslední schůze tohoto čtenářsko- ochotnického spolku, který byl převeden do působnosti tehdejší organizace ČSM Kunčičky u Bašky.

V sále restaurace U Kubalů se také 30. května 1938 uskutečnila ustavující valná hromada Sportovního sdružení Kunčičky, Baška, Hodoňovice, dnešního fotbalového oddílu TJ Sokol Baška. Své schůze tady mívali nejenom členové Spolku sv. Cyrila a Metoděje, který měl za cíl postavit v Kunčičkách římskokatolickou kapli, ale také členové Spolku domkářů a malorolníků, kunčičtí hasiči i další spolky. Všem vycházel Viktor Kubala, majitel této oblíbené kunčické restaurace, vstříc.

Zklamání

Po skončení II. světové války se s vidinou možnosti dalšího soukromého podnikání rozhodl Viktor Kubala v roce 1946 nejenom k rekonstrukci a rozšíření sálu svého hostince, ale zbudování na svou dobu nového moderního jeviště, které mělo sloužit především místním ochotníkům. Bohužel v roce 1950 je podobně jako celé řadě dalších drobných živnostníků i Viktoru Kubalovi restaurace zestátněna a až do počátku devadesátých let byla v majetku Jednoty Frýdek-Místek. A to, že se její majitel při snaze restauraci zmodernizovat zadlužil, že byl obětavým sponzorem místních fotbalistů i divadelníků a posledním předsedou fotbalového klubu SS KBH před jeho reorganizací pod Tělovýchovnou jednotou Sokol Baška, to nezajímalo tehdy nikoho.

V období sedmdesátých a první polovině osmdesátých let, kdy neměla Baška svůj kulturní dům, se právě sál této restaurace a jeho jeviště zbudované Viktorem Kubalou stalo doslova kulturním centrem Bašky. Vedle vystoupení celé řady amatérských, ale i profesionálních souborů a předních umělců našeho kraje, zde společně s Lašským smíšeným pěveckým sborem Baška nejednou vystupovali v do posledního místa zcela zaplněném sálu umělci Národního divadla Praha: Eduard Haken, Marie Glázrová, Milada Šubrtová, Jiřína Petrovická, Václav Zítek, Lubomír Havlák a mnozí další. Své 75. narozeniny zde oslavila nejenom známá lidová autorka písní a básní Božena Peterková, ale i český pěvec Eduard Haken. Na všechna tato vystoupení přicházely stovky návštěvníků z mnoha míst našeho kraje. Uskutečnila se zde i setkání se známými sportovci. Byl zde mořeplavec Richard Konkolski a přemožitel kanálu La Manche František Venclovský, vzácnými hosty na Jiřinkovém plese pořádaném u příležitosti 550 výročí Bašky (1984) byli olympijští vítězové manželé Zátopkovi, byl zde i legendární brankář František Plánička.

V pořadech pro děti jsme se zde mohli rovněž setkat s celou řadou známých tváří: Štěpánkou Haničincovou, „strýčkem Jedličkou“, Josefem Pehrem, Milošem Nesvadbou, Janem Přeučilem a Janem Pixou.

FRANTIŠEK VANÍČEK