Povečeřet, jít ke stromečku, rozbalit dárky a poděkovat za ně příbuzným, partnerům či přátelům. Pro část lidí těmito zvyky Štědrý den končí. Jiní se ale pomalu oblékají a chystají do nejbližšího kostela, aby se zúčastnili vánoční mše.

Kdo chtěl navštívit frýdeckou Baziliku Navštívení Panny Marie, nemusel čekat do půlnoci. „Půlnoční" mše totiž začínala už v deset hodit večer. „Připomínáme si jí narození Ježíše, který podle tradice přišel na svět v noci. Symbolizuje to, že se narodil do temnot života, do hříchu, smrti. Tedy do toho, co je pro nás temné, tmavé.

Ježíš, který o sobě řekl, že je světlo světa, spasitel a vykupitel, přinesl svým narozením do této temnoty sám sebe, tedy světlo a pozitivní orientaci ve tmě," řekl farní vikář frýdecké farnosti Roman Janáč, který mši svatou sloužil.

Do baziliky lidé přicházeli už desítky minut před začátkem. Mohli obdivovat vánoční výzdobu kostela – stromy kolem oltáře zářily modrými světýlky, před řadami lavic se vyjímal dřevěný betlém. Lavice frýdecké dominanty se postupem času zcela zaplnily a řada příchozích musela stát v její zadní části nebo po stranách. Když se během mše rozezněly tóny koled, desítky lidí se přidaly a jejich sborový zpěv se bazilikou zvučně nesl.

Pro věřící znamená půlnoční mše jednu z mnoha návštěv kostela za rok. Vánoční bohoslužby ale tradičně navštěvují i lidé, kteří běžně do kostela nezavítají. „Jsme rád, že přijdou, i když je to bohužel jen jeden den v roce. Díky návštěvě vnímají, že Vánoce nejsou jen o tom materiálním, tedy o dárcích a podobně, ale že kostel a mše k nim nějakým způsobem patří," míní kněz Roman Janáč.

Třeba Petr Dorňak z Frýdku-Místku vánoční mši navštívil popáté. „Přišel jsem společně s přítelkyní, se kterou máme takovou tradici, kdy každý rok na půlnoční chodíme. Jednak kvůli kázání, které má něco v sobě, jednak kvůli duchu Vánoc," řekl jednadvacetiletý muž s tím, že občas navštíví kostel i během roku.

Třicetiletý Roman Petrik se zase bohoslužeb účastní běžně, tu „půlnoční" ale navštívil prvně. „Jako katolík jsem poprvé v životě na půlnoční. Odrazovalo mě, že v tuto dobu kostel navštěvují i lidé, kteří jsou nevěřící nebo kteří jsou třeba pod vlivem alkoholu," popsal návštěvník z Frýdku-Místku.

V kázání mluvil Roman Janáč mimo jiné o dobru a dobré vůli – poselstvím tedy bylo, aby lidé v sobě dobrou vůli nalézali po celý rok. „Věříme, že náš Bůh je dobrý, to je zásadní poselství. Každý člověk, který v něj věří nebo k němu přichází, od něj tu dobrotu může čerpat. Dobro v nás často není, je v nás i to zlo, pýcha, sobectví nebo lenivost.

Něco lidského, co mu brání. Bůh nás vede k tomu, abychom všichni byli lidmi dobré vůle, hledáme u něj sílu pro dobro," vysvětlil kněz. Smysl kázání souvisí také s novoročním předsevzetím. Podle Janáče většinou vydrží někdy ani ne týden, pak ztroskotají.

S předsvědčením konat podle dobré vůle je to ale jiné. „Nemusí ztroskotat za týden či za měsíc. Takové předsevzetí můžeme oživovat každý den v roce, abychom byli po celý rok lidmi dobré vůle," uzavřel Roman Janáč.