„Park navrhl v roce 1906 stavební rada a majitel stavební firmy Hans Pohl a otevření bylo dokonce zmíněno v časopise o rakouskouherské architektuře, kde se jinak o Frýdku-Místku nepsalo,“ říká. Komenského sady byly původně pohřebištěm. „Pochovávali zde od raného sedmnáctého století obyvatele zemřelé při epidemiích moru. Hřbitov to byl oficiálně v letech 1680 až 1891. Pak byly náhrobky odstraněny, ale nebožtíci v zemi zůstali,“ pokračuje historik.

Za první republiky park zpustl a po válce získal zpět pojmenování po učiteli národů. „Do začátku osmdesátých let tam byla v provozu krásná secesní trafika, a stával tam dřevěný altánek, původně fotografický ateliér,“ popisuje Jaromír Polášek.

Že by ale právě tyto sady měli v oblibě zamilovaní, to nezmiňuje. „Zamilovaní, ti ve Frýdku-Místku chodívali na spoustu míst, k lázním, kavárně, ke kinu, k novému kostelu a do cukráren v jeho okolí, na nábřeží. Později třeba do Zátiší nahoře nad Frýdkem,“ jmenoval Polášek.

A Komenského sady jako Park zamilovaných ani moc nepůsobí. Jsou sice po revitalizaci, je v nich spousta zeleně a květin, fontánka i letní sprcha k osvěžení. Ale že by tu vysedávaly samé páry, to se říct nedá. Podle prázdných plechovek i lahví jsou to spíše pijáci a bezdomovci.

O označení Park zamilovaných nic neví ani na radnici. „Známe pouze název Komenského sady a ten používáme. O změnu názvu neuvažujeme,“ vzkázala mluvčí města Jana Musálková Jeckelová.

Odkaz na Park zamilovaných se nachází například na webu tradičního českého výrobce oblečení. „Navštivte naši nově otevřenou podnikovou prodejnu ve Frýdku-Místku, nachází se nedaleko od Parku zamilovaných.“ Když však Deník do prodejny zašel, obsluha neměla o existenci takového místa ponětí.