Kliknutím zvětšíte„Obě města původně oddělovala zemská hranice, kterou byla řeka Ostravice,“ vysvětloval Polášek. O moravské části se poprvé psalo v roce 1267 pod názvem Friederberk, následně v roce 1402 jako o osadě Newensteil a konečně v roce 1522 o městečku Mistku, jinak Frydburku.
Slezský Frýdek vznikl kolem roku 1327 poblíže starší trhové osady označované jako Jannutha – Jamnice. První zpráva, která dokládá město Friedeck, pochází z 10. září 1335.
„V období 1402 až 1584 byla obě města součástí jednoho panství, ale dále se opět jejich osudy vyvíjely odděleně,“ poznamenal historik.
Friedek-Mistek, jak upozornil, se začal objevoval na pohlednicích z přelomu 19. a 20. století. I vlakové nádraží bylo koncem 19. století takto označeno.
„První pokusy spojit obě části započaly po vydání novely k obecnímu zřízení v roce 1919. Jednání ale ztroskotala na nezájmu okolních obcí, které měly být připojeny, a navíc i snahami sloučené nové město přiřadit pod Slezsko, kde se vybíraly zvláštní poplatky pro zemský fond slezský,“ podotkl Polášek.
Ten také zmínil „sílící lokální patriotismus“, který měl v pozadí boj o politickou moc a hospodářské výhody a nadvládu jednoho části nad druhou. „Žel nešlo ho zlomit,“ uvedl Polášek. Každopádně už v roce 1920 navrhla Jednota přátel Masarykovy akademie práce pro budoucí sloučené město jméno Bezručov.
Za německého protektorátu se Frýdečanů ani Místečanů nikdo na nic neptal, padlo úřední rozhodnutí od 1. ledna 1943 vytvořit Velký Frýdek (Gross Friedeck), a to po administrativním sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova.
Po válce se v srpnu 1945 veřejně hlasovalo o novém pojmenování souměstí. „Což skončilo fiaskem, protože se toho zúčastnilo pouze 1239 obyvatel,“ upřesnil historik.
Frýdek-Místek chtělo 255 lidí, pro první část názvu hlasovalo 465 a pro druhou 183, Místek-Frýdek si jich dokázalo představit 15. Bezručov se na scéně objevil podruhé, dále to byly například jména Bezručův Hradec, Ondrášov, Beskyd, Turistov, Sdružilov, Velké Beskydí. Ale i Stalinov či Molotov …
Dekret prezidenta republiky z října 1945 sloučil místecký okres s frýdeckým. Město užívalo úřední název Frýdek. Národní výbor ale stále požadoval po ministerstvu vnitra, aby název byl spravedlivě upraven na Frýdek Místek.
"Bohužel v srpnu 1950 místních poměrů neznalé ministerstvo rozhodlo, že se název města mění na Místek a okresu na místecký. Nastala obrovská nelibost Frýdečanů, kteří argumentovali, že Frýdek je mnohem větší a významnější nežli Místek,“ popsal další vývoj Polášek.
S konečnou platností vznikl Frýdek Místek v lednu 1955, nicméně bez pomlčky. Ta byla doplněna teprve koncem šedesátých let (kdy rovněž komunistická moc zakomponovala do jeho znaku takzvané symboly socialismu – rudou hvězdu, ocel a uhlí).
„Frydek-Mistek to je město, kjere rušo tajak těsto. Mame tu zlate ftaky, aji same panelaky … V nazvu města čarku mame, kvuli ni se něhadame. Moravane i Slezaci svorni jak ti zlati ftaci,“ takto podle Poláška výstižně v roce 1990 zaveršovala učitelka Olga Tlučková, pocházející z Bruzovic. A jak historik dodal, o Místku bohužel není žádná lidová píseň, jako má jeho soused „Okolo Frýdku cestička“
„Frýdek a Místek byl spojen za protektorátu, snahy o sloučení obou měst byly však už mnohem dříve. Zajímavé je také to, jak se vyvíjel samotný název, například první hlasování o názvu skončilo fiaskem. Jsem rád, že obě části nyní nakonec fungují jako celek, Frýdečané a Místečané žijí v souladu a Frýdek-Místek je způsobem svého vzniku unikum, originální dvojměstí spojené řekou a se spojovníkem mezi oběma názvy,“ vzkázal primátor Petr Korč.
30
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
