„V tomto období k nám chodí více lidí s alergickými reakcemi na bodnutí hmyzem," konstatovala alergoložka Stanislava Stuchlíková. Alergické reakce jsou podle ní různorodé.

„Od lokálních zarudnutí v místě vpichu po dechové potíže nebo kožní projevy po celé kůži. V nejhorším případě může nastat anafylaktická reakce s bezvědomím, což je životu nebezpečné," popsala alergoložka Stanislava Stuchlíková s tím, že alergickou reakci není možné předvídat. U někoho se můžou problémy vyskytnout až po několikátém bodnutí.

Lidé někdy volají hasiče zbytečně

A nejlepší obrana proti bodavému hmyzu? „Nechodit do přírody barevně oblékaný, v přírodě nejíst nebo se třeba nevonět," shrnula Stanislava Stuchlíková. V horkém a suchém letním počasí lidé častěji volají k likvidaci bodavého hmyzu profesionální i dobrovolné hasiče. „Jen v prvních deseti dnech srpna už hasiči zaznamenali stovky oznámení, která se týkala bodavců," vypočítal tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Petr Kůdela. Daleko méně práce měli v roce 2013, kdy za celou sezonu řešili 331 událostí. Loni zaznamenali pouhých 262 zásahů.

„V červnu a září bývá nejvíce včelích rojů. Kolegové v červenci a srpnu nejčastěji bojují proti sršňům a vosám. Nejagresivnější přitom bývají vosy, které mají hnízdo v zemi, půdě, hlíně a podzemí," vyjmenoval Petr Kůdela s tím, že speciální kombinéza s kuklou proti žihadlům je při zásahu nezbytná.

Na nalezené vosy a sršně se používá postřik biolitem, ve druhé fázi se hnízdo a okolí postříká speciálním jedem. Jak dále dodal, hasiči zasahují především na veřejných místech, jako jsou třeba parky nebo nemocnice.

„Pokud jde o rodinné domky, doporučujeme zvláště pro tyto horké dny, aby se lidé dostatečně zásobili biolitem. Hnízdo by měli postříkat sami ihned po jeho nalezení. Tím pádem nemusejí zbytečně obtěžovat hasiče, kteří mohou být posláni k mnohem závažnějšímu případu," zdůraznil Petr Kůdela.