Snížení počtu zastupitelů znamená, že Hnojník nebude mít v následujících čtyřech letech radu – její kompetence přejdou ze zákona na nového starostu.

Současný starosta Miroslav Molin argumentuje tím, že změna přinese větší operativnost při rozhodování, snížení administrativy i úspory v rozpočtu. A myslí si, že zastupitelstvo získá daleko větší důvěru obyvatel.

„Tento názor zvítězil. A upřímně řečeno, o úspory ani moc nejde," prohlásil starosta s tím, že na platech radních obec během čtyř let ušetří řádově stovky tisíc korun, což je při rozpočtu Hnojníku zanedbatelná částka.

„Je to spíše pokus o určitou změnu. Vzali jsme si za příklad sousední Komorní Lhotku," dodal Miroslav Molin. Tvrdí, že nový model řízení obce umožní daleko větší informovanost zastupitelů, a to díky pracovním schůzkám, a bude efektivnější. „Na schůzkách budou spolu daleko častěji, zároveň bude větší prostor pro diskusi s občany. Samozřejmě nikdo neví, co volby přinesou, ale myslím si, že jednou za tři týdny by taková pracovní schůzka měla být. To je však můj názor, který nechci nikomu vnucovat," řekl ve čtvrtek Deníku.

Míní, že ve výborech by se logicky měli objevit nejen zastupitelé, ale i odborníci – například lidé, kteří nebudou zvoleni, ale projeví o danou problematiku zájem. „Když je zastupitelů patnáct, tak si funkce ve výborech rozdělí, což není ideální. Při nižším počtu zastupitelů dojde k širšímu zapojení občanů," pravil Molin.

Zrušení obecní rady má i své kritiky. Proti návrhu hlasovali čtyři lidé, mimo jiné exstarostka Dagmar Malíková. „Zdá se mi, že je to šité horkou jehlou, mám z toho smíšené pocity. Jsme největší obec mikroregionu, rada tu je od roku 1994, od té doby je tady patnáct zastupitelů – tohle bylo pro fungování obce lepší," konstatovala Dagmar Malíková. „Vracíme se o dvacet let zpátky," tvrdí.

„To, co se schválilo, nebude prospěšné. Praktičtější je rada," říká i zastupitel Jaromír Kafonek. „Je to přece jen pětičlenný orgán, kolektivní rozhodování je lepší. Jak říká jedno přísloví: Více hlav, více rozumu," pravil s tím, že po roce 1990 bez rady obec fungovala jen jedno volební období. „V roce 1994 to změnili, protože to považovali za nešťastné," uvedl. Rovněž Jaromír Kafonek míní, že o úspory nejde, protože pro hnojnický rozpočet půjde o „pakatel".

O poklesu počtu zastupitelů se nedávno debatovalo třeba i ve Frýdku-Místku. Návrh opozice, která požadovala, aby místo dosavadních třiačtyřiceti usedlo do lavic po podzimních volbách jen devětatřicet zastupitelů, však zastupitelstvo smetlo ze stolu. Počet zastupitelů se naposledy měnil před minulými komunálními volbami v roce 2010, do té doby mělo frýdecko-místecké zastupitelstvo dlouhá léta čtyřicet členů.