„Letošní sezona byla určitě lepší než loňská, hub v určitých časových úsecích rostlo strašně moc hlavně na konci července a v srpnu. V září, kdy běžně rostou houby nejvíce, rostly naopak nejméně. V současné době rostou zase velice hojně," popsal včera Jiří Lederer, který houbařům každé pondělí radil ve frýdeckém Langově domě. Včera byla mykologická poradna pro letošek otevřena naposledy. „Samozřejmě že kdo sbírá jen hřib smrkový a hnědý, a nezná nic jiného, tak toho má méně. Takové houby sbírají všichni, a v lese jich proto zbude málo. Pokud někdo sbírá celou škálu jedlých hub, má vystaráno," dodal mykolog.

Svými úlovky se lidé chlubí například ve facebookové skupině „Kam na houby Beskydy". Přestože četnost příspěvků se oproti minulým měsícům snížila, fotografie uživatelů dokazují, že je stále co najít. Pochlubil se například Tomáš D., který vyrazil do lesů kolem Raškovic. „Zjistil jsem zajímavý poznatek když je chladno, houby nejsou vůbec červivé. Asi už budu chodit jen na podzim," napsal v neděli houbař.

Do lesů před několika dny vyrazil také frýdecko-místecký mykolog. „Strmělky, čirůvky, šťavnatky, hřibovité houby hřib sametový, smrkový, hřiby hnědé, babky. Pak jsem našel další houby, které normální houbař ani neregistruje. Řádově jsem za ten jeden den viděl minimálně 150 druhů, a to včetně velmi vzácných. Byl jsem nadšený," pochvaloval si Lederer.

V době, kdy zima klepe na dveře, by houbaři měli věnovat pozornost teplotám. Z jedlých hřibů může mráz udělat nejedlé.

Podle mykologa neškodí ranní mrazíky přibližně do čtyř stupňů Celsia, ty jsou totiž znát zejména na volných prostranstvích, ale v lesích je tepleji. Při výraznějších mrazech by se houbaři měli mít na pozoru. Škodí hlavně střídání teplot. „To houby v noci zmrznou a přes den se roztopí. Chemické změny tam nastávají, přestože nemusejí být vizuálně ani chuťově patrné. Po dvou zmrznutích by se houba neměla používat jako potravina," upozornil Lederer s tím, že některé houby, například šťavnatka pomrazka, začínají růst až po mrazících.

BEDLA ZAHRADNÍ

close Bedla zahradní. info Zdroj: Deník/Patrik Rymel zoom_in

Rovněž v Beskydech se vlivem změny klimatu začínají objevovat houby, které tam dříve rostly vzácně, nyní se ale vyskytují běžně, což může zmást i zkušenější houbaře. Jedna z nich je bedla zahradní (na snímku týden starý exemplář). Kámen úrazu spočívá v tom, že je podobná oblíbené „sestře". „Bedla zahradní je mírně jedovatá, lidé po jejím požití skončili i v nemocnici. Je extrémně podobná bedle vysoké," řekl Jiří Lederer s tím, že běžný houbař odlišnosti nemusí rozeznat. „Bedla vysoká má vláknitý klobouk, i šupinky jsou tvořeny jakoby vztyčenými vlákenky. U bedly zahradní jsou šupinky tvořeny hladkou ploškou. Dalším rozdílem je, že bedla vysoká má hodně odsedlou zduřenou bázi třeň se náhle rozšíří ve zduřeninu, kdežto u bedly zahradní zduřenina začíná pozvolna, báze není odsazená," řekl Lederer.