„Můžeme očekávat, že s nástupem teplejšího období dojde v kraji k onemocněním klíšťovým zánětem mozku. „Jedním z nejúčinnějších opatření v prevenci tohoto onemocnění je očkování, které spočívá v aplikaci 3 dávek základního očkování a následných přeočkováních po 3 až 4 letech. Nejvíce ohroženou věkovou skupinou jsou dospělí, proto je očkování doporučováno hlavně těmto osobám,“ upozornila ředitelka ostravské krajské hygieny Helena Šebáková.

Dodala, že k rizikovým oblastem s možností přisátí infikovaných klíšťat patří v kraji zejména lokality na Opavsku a Bruntálsku. Beskydy patří k relativně bezpečné oblasti, kde dosud nebylo zaznamenáno závažné ohnisko klíšťové encefalitidy. Vloni se na území Moravskoslezského kraje objevilo 53 případů onemocnění, z nichž šlo ve 49 případech o dospělé osoby. Deset z nich bylo z Bruntálska, 19 z Opavska a 13 z Ostravy, u nich však došlo většinou k nákaze v některém z ohnisek nákazy mimo město.

„Klíšťová encefalitida je onemocnění, které souvisí s cyklem aktivity klíšťat, to je v období od dubna do října s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným úbytkem v červenci a srpnu a s druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt infikovaných klíšťat se v posledních letech posunul i do vyšších poloh než bylo dosud obvyklých 700 metrů nadmořské výšky,“ popsala hygienička.

„Typické klinické projevy mívají často dvoufázový průběh. První fáze, provázená horečkou a bolestmi hlavy, připomíná chřipku a je vystřídána zpravidla po 3 až 10 dní trvajícím klidovým obdobím druhou fází, která má různé příznaky postižení centrálního nervového systému, jako například zánět plen mozkových, zánět mozku a podobně. Inkubační doba se zpravidla pohybuje od 7 do 14 dní, může však být i delší,“ upřesnila Helena Šebáková.

„Rezervoárem nákazy jsou savci a ptáci v lesích, křovinatých i polních biotopech, včetně domácích zvířat jako například kozy či ovce. Sáním na těchto zvířatech se infikuje klíště, které může být zdrojem nákazy pro člověka. V infikovaném klíštěti se virus udržuje aktivní i po přeměně v další vývojová stádia a asi u šesti procent jedinců dochází k přenosu na další generaci klíšťat,“ popsala hygienička. Člověk se obvykle nakazí přisátím klíštěte, ale může se nakazit i konzumací syrového mléka nebo nedostatečně tepelně opracovaných mléčných výrobků. „Riziko onemocnění s příznaky postižení mozku není sice velké, ale nelze ho podceňovat. U většiny nakažených, zejména u dětí, probíhá nákaza mnohdy bez příznaků, u menší části pak končí první fází chřipkového onemocnění a jen u nepatrné části osob, hlavně dospělých, může vést k závažnému onemocnění. Nejzávažnější průběh bývá právě u těchto osob,“ podotkla Helena Šebáková.

„K preventivním opatřením, která snižují riziko klíšťové encefalitidy, patří při vycházkách do přírody užívání vhodného oděvu světlé barvy s dlouhými rukávy a nohavicemi, užívání repelentních přípravků a obnova postřiku podle doporučení výrobce,“ vysvětlila hygienička. Lidé by si také po návratu z procházky měli prohlédnout tělo a přisátá klíšťata okamžitě odstranit. Možnost nákazy se totiž výrazně snižuje s dobou, která uplynula od přisátí klíštěte do jeho odstranění. Při odstranění klíštěte nejlépe pinzetou je nutné předejít potřísnění rukou či sliznic krví klíštěte. Místo přisátí je třeba dezinfikovat před i po odstranění klíštěte.