„Polistopadové vedení města, předpokládám, že v dobré víře, kulturák prodalo manželům Čmielovým. Ani jim bych neupíral počáteční dobrou víru. Z ní však zbyly fungující hotel, zastřešená hrubá stavba sálu, mnoho ztrát a nedobytných pohledávek města, mnoho dluhů manželů Čmielových a především nesplněný slib, funkční kulturní sál,“ řekl jablunkovský starosta Petr Sagitarius (SN). „Kauza se řeší v podstatě od let 1995, 1996, kdy začalo být zřejmé, že Čmielovi sál nedostaví ani za miliony půjčené městem, že dluží peníze dalším věřitelům, že původně jeden objekt rozdělili na tři samostatné části s různými vlastníky,“ dodal Sagitarius. Posledních pět let se Jablunkov s manželi Čmielovými soudil o určení vlastnictví bývalého kulturního domu, nyní již bez knihovny. „Soud dal loni na podzim za pravdu městu, rozsudek je pravomocný od 14. listopadu. Hotel i sál jsou naše. Problém je však v tom, že manželé Čmielovi se zuby nehty brání objekty dobrovolně opustit a město, ač vlastník, nemůže vejít dovnitř a říct: Vážení končíme, opusťte objekty, nazdar…“ Podle starosty totiž na obou objektech od roku 1999 váznou věcná břemena ve prospěch firmy Igitur plus. Sagitarius připomenul, že manželé Čmielovi s firmou uzavřeli nájemní smlouvy do roku 2019 a 2039 za pět tisíc korun ročně. „Kuriozní je, že jednatelkou této firmy je Karin Čmielová, oba manželé pak v ní figurují jako zaměstnanci,“ řekl starosta s tím, že jednání o dobrovolném vyklizení nemovitosti a zrušení břemen uvízlo na mrtvém bodě. „Budeme se tedy opět soudit. Je zřejmé, že soud rozhodne v náš prospěch, je jen otázkou, kdy tak stane,“ tvrdí Sagitarius. „Zastupuje nás několik právních kanceláří. Jedna z nich nám radí, abychom nic nevyklízeli,“ řekl redakci Bedřich Čmiel. Zároveň však tvrdí: „Všechno bude vyřešeno maximálně do půl roku, my to opustíme.“ Podle Čmiela leží nyní u okresního soudu žaloba, v níž manželé po městě požadují navrácení investic. „My jsme tam zainvestovali, což je nezpochybnitelné. A neplatnost kupní smlouvy zapříčinilo město, což je také zadokumentováno. Náš požadavek je dán rozpočtem stavby a znaleckým posudkem. Tuším, že je to nějakých 21 nebo 22 milionů korun,“ uvedl Bedřich Čmiel. „Jednání ještě nebylo nařízeno, na můj vkus to trvá dlouho. Ale ať soud rozhodne jakkoli, jedna ze stan se odvolá ke krajskému soudu.“ Manželé město zažalovali jako fyzické osoby. Čmiel uvedl, že veškeré investice pocházely z půjček. „Dnes to beru jako obrovskou výhodu. Zaplaťpánbůh, všechno to byly cizí zdroje, ale chudáci věřitelé. Těm zůstanou oči pro pláč,“ poznamenal Čmiel a dodal: „My jsme prohráli, je nám z toho smutno. To myslím naprosto vážně. Ale život jde dál, ze svého okolí znám mnohem větší tragédie.“