Vyhořelý kostelík z Třinecka roste na Valašsku. Stavební povolení vázne na hasičích.

Daniel Růžička, Jiří Polášek a Michal Kubíček jsou zkušení tesaři. Za mlhavého počasí se od středečního hrána ohánějí sekyrami, dláty a pilami. Pustili se do výroby krovů. Jeden jim zabere i tři hodiny.

„Záleží na trámu, jak je vytočený, jestli je do vrtule, nebo kolik má suků. Všechno musíme popravit ručně,“ popisuje Daniel Růžička.

Každý krov je jiný, řemeslníci je musí dělat na míru.

„Kostel totiž není v pravém úhlu. Každý pár tak musíme počítat zvlášť. Vzpomínáme na školu a oživujeme si i Pythagorovu větu,“ usmívá se tesař ze Vsetína.

Dříve se krovy sestavovaly na zemi a opisovaly se šablony. Dnes je v každém mobilu kalkulačka a úhly se dají snadno spočítat.

Na celý kostel musí tesaři vyrobit třináct párů krovů. Další budou ještě na věži.

„Dáváme je po jednom metru. Všechny jsou z jedového dřeva a trámy mají šestnáct až osmnáct centimetrů,“ doplňuje Jiří Polášek. Oba svorně dodávají, že v každém případě musí při práci ctít původní plány kostela.

Vedle půdorysu hlavní části kostela jsou připravené mocné dubové trámy. Budou to základy a hlavní nosné prvky budoucí věže. Ta přijde na řadu až příští týden.

„Roubená část, tedy obvodové stěny kostela jsou hotové. Tento týden dokončíme krovy a pak začneme se stavbou věže,“ přiblížil plány majitel tesařství, které dostalo zakázku od Biskupství ostravsko-opavského, Antonín Papšík.

Na stavbu pravidelně dohlíží expert na lidovou architekturu Antonín Závada. Stále se objevují problémy, které ale s řemeslníky rychle řeší.

„U takové stavby se vždycky něco vyvrbí. Dělá se s materiálem, který je jakási polovýroba. Kusy jsou připravené dopředu a až při roubení a skládání se dále upřesňují jejich rozměry a dopracovávají se. S tím se počítalo,“ vysvětlil odborník, který mimo jiné projektoval podle původních návrhů Dušana Jurkoviče také Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm.

Dřevo muselo být nachystané dopředu, řemeslníci se ale dále nemohli dívat na vysychající trámy.

„Ještě nejsou všechna povolení pro stavební řízení. Nemůžeme stavět na místě v Gutech, tak se rozhodlo, že se zkušebně začne v Hošťálkové. Pak se stavba převeze na místo, kde dostane konečnou povrchovou úpravu a některé prvky se ještě doupraví,“ dodal Závada.

Kdy k tomu dojde a replika původního kostelíka z 60. let 16. století vyroste na svém místě, ještě není úplně jasné.

„V této chvíli čekáme na závazné stanovisko hasičů. Narazili jsme na detaily, ve kterých se nemůžeme zcela shodnout,“ vysvětlil vedoucí stavebního odboru Biskupství ostravsko-opavského Václav Kotásek.

Jakmile se doladí podrobnosti, půjde vše rychle.

„Pokud vydají hasiči kladné stanovisko, stavební úřad povolí stavbu obratem. V tom případě může kostelík v Gutech stát na jaře,“ naznačil Kotásek.

Kostelík v Gutech byl nejstarším dochovaným dřevěným kostelem na Těšínsku. V noci na 2. srpna 2017 ho zničili tři mladíci úmyslně založeným požárem. Samotná stavba vyjde na dvacet milionů korun.

Nově přibude požární nádrž a uvažuje se také o varhanách, které v původním kostele nebyly. I pro to je těžké odhadnout částku za vybavení. Celkově se náklady včetně stavby mohou vyšplhat až na třicet milionů korun.