„Zahrádka mě bavila vždycky. Ráda na ní pracuju. Rukavice, motyčka, je to věčné. Sadím květiny, jezdím na výstavy. Zajímá mě to a je to pěkné,“ shrnula Jarmila Bražinová. O svých oblíbených květinách nemusí dlouho přemýšlet. „Hlavně mečíky, těch mám vždycky spoustu, pak jiřiny, narcisy. A hrozně mě potěší, když rozkvete talovník. To je nádherná kytička, už to je zázrak,“ zasnila se Bražinová.

Člověk je do přírody vsazený

Její současná zahrádka má sice už jen osm arů, ale to, co díky svému koníčku vypozorovala, pro ni znamená hodně. „Člověk je vlastně do té přírody vsazený. Dává mu to živobytí, odpočinek, všechno. Řekla bych, že to je to nejdůležitější, jak se člověk v přírodě orientuje. A může z ní čerpat celý život.“

Pochází z Morávky, část života ale prožila v Bašce. „I tam jsme dostali kus zahrady. Byla tak úrodná, že rajčata byla jak pomeranče a měla i takovou barvu. Asi to udělala ta zem u té přehrady,“ vzpomínala Jarmila Bražinová. Na Morávku se vrátila v roce 1979. „Dostavěli jsme domek,“ vysvětlila. Posledních dvacet let je v důchodu. Někdy počátkem devadesátých let ji oslovila sousedka, členka místní zahrádkářské organizace, a řekla: Pojď mezi nás. Bražinová souhlasila.

Členů je přes 90, se všemi se zná osobně

„Od té doby mě to drží a baví. Je to pěkná a prospěšná práce,“ poznamenala. Kvůli zdravotním potížím a z rodinných důvodů si na čas dala přestávku, přesto se dá říct, že ve výboru zahrádkářů strávila dvě desetiletí. Navíc od roku 2002 celou početnou organizaci řídí. „Máme 92 členů, šedesát je jich z Morávky, zbytek z Pražma a Raškovic,“ vyjmenovala Bražinová. Přitom tvrzení, že všechny zná osobně, není vůbec přehnané.

„Výbor se schází každý měsíc. A hlavně jezdíme na zájezdy, ty jsou super. Teď 21. dubna jedou naši členové do Holandska,“ naznačila s tím, že i únorová výroční členská schůze v Hotelu Travný měla velice slušnou účast. „Sešlo se tam osmašedesát členů a šest hostů,“ dodala Jarmila Bražinová. Na tradiční velikonoční výstavě, která se poslední březnový víkend konala v prostorách obecního úřadu, ukázali své výrobky i školáci z obce a okolí.

I tak se ale zdá, že v budoucnu bude počet zahrádkářů v oblasti klesat. „Chceme, aby to šlo furt dál, ale obavy, co bude, až my nebudeme moct, trošku mám. Většina členů má důchodový věk, akorát Libuška Šafářová, naše aranžérka, má čtyřicet roků. Mladý zahrádkář je výjimečný,“ konstatovala Bražinová.

Morávka má štěstí na šikovné lidi, míní zahrádkářka

Na druhou stranu už spoustu let říká, že Morávka má štěstí na šikovné lidi. „To pořád platí,“ smála se. I ona se svými známými probírá vše, co se zahrádkou souvisí. Třeba letošní zimu. „Začala vlastně už v říjnu, i když u nás moc sněhu nebylo. Byla taková ledová a mokrá,“ shrnula předsedkyně zahrádkářské organizace v Morávce. A s příchodem jara se nejvíce těší na to, jak s rukavicemi a motyčkou začne zkrášlovat svůj malý pozemek. „Ještě se mi nestalo, že by mě to nebavilo,“ poznamenala.