Ministerstvo pro místní rozvoj ČR toto propojení vyškrtlo z politiky územního rozvoje.

Vážská vodní cesta přes Jablunkovský průsmyk budila obavy. Plán se nelíbil například jablunkovskému senátorovi Petru Gawlasovi, jenž byl kategoricky proti. „Uvedená varianta by byla pro region velikou komplikací. Znamenala by faktické zastavení rozvoje Třinecka a Jablunkovska," upozornil před časem Petr Gawlas. O dopadech projektu letos mluvil také s náměstkem ministra dopravy pro infrastrukturu. A i on prý s argumenty proti stavbě souhlasil.

V úseku Žilina Odra se na české straně uvažovalo mimo jiné o vybudování „plavebního tunelu Jablunkov" a dalších 16 stavbách. Přitom bylo zřejmé, že vše by si vyžádalo obrovské náklady a zásahy do životního prostředí, přičemž povrch velkého území by se zásadně změnil. „Plánovaná trasa prochází i přes obydlené území s existující infrastrukturou," zdůrazňoval senátor.

To, že ministerstvo s plánovaným propojením do budoucna nepočítá, schvaluje většina odborníků i z oblasti vodní dopravy. „I já to velmi kvituju. Považuji to za úspěch politiků, už dlouhou dobu za to bojujeme," poznamenal Petr Gawlas. Zrušení trasy Odra-Váh podpořil i Moravskoslezský kraj. Pokud jde o plány na výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, tento kanál by mohl dokončen v roce 2039. Už nyní je ale jasné, že pro některé firmy je nezajímavý. „Pro Třinecké železárny nemá tato vodní trasa žádný význam. Využíváme jiné dopravní cesty a tato je zcela mimo ně, ať už se to týká vstupů či hotových výrobků. Vybudování tohoto kanálu nám nic nepřinese," upozornila mluvčí hutě Petra Jurásková.

V poslední době přitom sílí názor, že regiony v příhraničí nutně potřebují prodloužit hlavně splavnění Odry do OstravyMošnova. Cena projektu? Asi 800 milionů eur.