Jednolodní římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je kulturní památkou, nacházející se na návrší v samém centru obce Hnojník. Byl postaven v empírovém slohu počátkem 19. století na místě původního dřevěného kostelíku. V neděli 18. listopadu uplyne přesně 200 let od posvěcení zděného kostela.

Římskokatolická farnost Hnojník připravila u příležitosti 200. výročí posvěcení farního kostela Nanebevzetí Panny Marie slavnostní koncert - více zde.

Následující texty přiblížují vývoj a osudy této kulturní památky:

Dřevěný kostel v obci dokládá protokol

Než se dostaneme k vlastní zděné stavbě, vraťme se ještě o několik století zpět, do doby, kdy v Hnojníku stával kostel dřevěný.

Pokud existoval v obci Hnojník středověký kostel, s největší pravděpodobností nevznikl před začátkem 15. století a později byl patrně nahrazen novou, opět dřevěnou stavbou. Žádné vyobrazení dřevěného kostela se do dnešních dnů nedochovalo, a o jeho vzhledu se tak můžeme dočíst jen v takzvaných vizitačních protokolech.

Nejobšírnější je protokol z roku 1688: „Farní kostel je celý dřevěný, připojený k farnosti domaslavické, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. O konsekraci (posvěcení) není nic známo. Oltář je nový, obyčejný, zlacený se zděnou podezdívkou, neposvěcený. Strop i podlaha z prken, lavice jsou prosté. Oratoř pro vrchnost dřevěná podél chóru, dosud pěkná, na epištolní straně! Dřevěná sakristie na evangelijní straně, světlá, dobře udržovaná. Na téže straně jednoduchá kazatelna, zakrytá modrým kobercem. Křtitelnice dřevěná pod kazatelnou, uvnitř čistá voda v měděném kotlíku, uzavírá se zámkem.

Pohled na Hnojník od jihozápadu v roce 1938. Vlevo kostel, který je dominantou obce.

Dveře kostela a sakristie dobře zabezpečené, chór v kostele je jeden. Zvenčí kostela je zakrytá podsíň, zvonice dřevěná, postavená s kostelem dohromady, s nedávno opravenou střechou, okolo kostela je dřevěné podloubí, oplocení hřbitova dřevěné, bez márnice, kříž před kostelem není. Ke kostelu přináleží pět vesnic. Mše svaté se slouží každou pátou neděli. Právo patronátu má urozený pán Ondřej Wildau, katolík…"
Kolem roku 1757 tesařský mistr Jan Kohutek z Horních Tošanovic postavil z fundačních peněz a za přispění patrona kostela Jiřího Karla Josefa Beesse z Chrostiny (majitele panství) nový, opět ale dřevěný kostel.
Na hlavním oltáři kostela zůstal starý obraz Nanebevzetí Panny Marie, doplněný sochami sv. Jáchyma a sv. Josefa. Na stěně řečniště byl podobně jako na oltáři vyřezávaný a pozlacený znak patrona kostela. Také křtitelnice a varhany byly zdobeny malováním a zlacením.

Ve věži kostela byly zavěšeny tři zvony. Největší z roku 1636 vážil 135 kilogramů, menší z téhož roku měl hmotnost 45 kilogramů a nejmenší pocházel z roku 1772 a vážil pouze 5,5 kilogramu. Žádný z těchto zvonů se však do dnešní doby nedochoval. K další historii zvonů se ještě dostaneme.

Popis kostela i inventáře z roku 1804 je strohý a mimo jiné je v něm uvedeno: „Celý kostel je postaven ze dřeva, strop v presbyteriu má zaklenutý, v lodi plochý. Kapli ani kryptu nemá. V sakristii je skříň na uložení méně cenných věcí, zbytek se přechovává na faře. Jedinou starožitností v kostele je náhrobní kámen urozeného pána Ondřeje Wildaua z Lindewiese na Hnojníku a Rakovci, bývalého dědičného pána, narozeného 28. 11. 1612, zemřelého v květnu 1696. Hřbitov je obehnán zídkou s křížovou cestou…"

Zde tedy ukončíme pohled do vzdálenější historie, do doby před započetím stavby kostela zděného.

Dobová pohlednice – centrum Hnojníku na počátku 20. století. Vlevo kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Stavba začala v roce 1808

Zřejmě dosti zchátralý dřevěný kostel byl rozebrán a na stejném místě byl 10. května 1808 položen základní kámen nového již zděného kostela.

Bohoslužby se dočasně konaly v provizorní stavbě postavené vrchností, o jejíž podobě však není nic bližšího známo. Stavba chrámu pokračovala značně zdlouhavě a k jeho dokončení došlo až v roce 1812, když 18. listopadu byl slavnostně konsekrován.

A jak vypadá samotná stavba? Tento jednolodní empírový kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a byl postaven na půdorysu rovnoramenného kříže s půlkruhovým závěrem. Kostel je však orientován opačným směrem – hlavní oltář je k západu, k východu směřuje hlavní vchod a nad ním je kůr s varhanami.

Dvoumanuálový nástroj vyrobila firma Gebrüder Rieger z Krnova v roce 1901. Rozměry kostela nejsou nijak impozantní, na délku má 19,4 metru a jeho šířka je pouze 9,1 metru. Vstupní průčelí je členěno vysokými pilastry a dvojicí soch světců ve výklencích. Nad vchodem je vestavěna kvadratická věž původně osazena pěti zvony, odebranými během 1. světové války v roce 1917. Dne 16. listopadu 1924 se konalo posvěcení staršího zvonu o hmotnosti 690 kilogramů při průměru 106 centimetrů. Již 9. srpna 1931 byl nahrazen třemi novými zvony. Ani ty však nevydržely ve věži kostela dlouho a v roce 1942 byly odvezeny neznámo kam a použity zřejmě pro vojenské účely…

V současnosti je ve věži jediný zvon o průměru 64 centimetrů a hmotnosti 180 kilogramů. Byl sice ulitý firmou Herold z Chomutova už v roce 1932, osazený však byl až po 2. světové válce. Prostor pro druhý zvon by tedy ve věži ještě byl…Tolik o hnojnických zvonech v neklidném 20. století.

Pojďme se ještě také podívat do bezprostředního okolí kostela. Na severní straně hřbitova se nachází empírová hrobka Beessů z Chrostiny – fundátorů kostela, postavená ve druhé polovině 19. století. Celý hřbitov obklopuje památkově chráněná ohradní zeď s výklenkovými kaplemi z počátku 19. století, jejíž část na západní straně kostela byla rozebrána při rozšiřování hřbitova ve druhé polovině 20. století společně se zděnou márnicí.

Hlavní oltář kostela v Hnojníku s obrazem Nanebevzetí Panny Marie. Je od neznámého malíře, který ho namaloval již kolem roku 1750.

Zajímavosti interiéru

Vraťme se ještě jednou do interiéru kostela. Nad hlavním oltářem je starý rozměrný obraz Nanebevzetí Panny Marie od neznámého malíře, namalovaný již kolem roku 1750.

Na pravé epištolní straně kostela je čtvercová kaple sv. Kříže s oltářem Božího hrobu, pod kaplí je zazděná hrobka, která původně sloužila rodu Beessů k uložení ostatků. Dále je na této straně lodi umístěna mramorová křtitelnice a boční oltář sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Nad ním je oválný medailónek sv. Karla Boromejského.

Na levé, evangelijní straně je malá sakristie a nad ní oratoř pro bývalou vrchnost. Na stejné straně je kromě kazatelny boční oltář z 19. století s obrazem Boží Prozřetelnosti. Nad ním je umístěn medailónek sv. Tekly. Po obou stranách lodi je zavěšeno celkem 14 obrazů křížové cesty pocházejících rovněž z 19. století. Krátký popis kulturní památky nechť poslouží jako malý průvodce zájemcům, kteří si chtějí vše prohlédnout na vlastní oči.

Co popřát k jubileu?

Ze zajímavějších „událostí ze života" farního kostela stojí za zmínku například pořízení nástropního obrazu Poslední večeře v presbytáři kostela, namalovaného v roce 1923, instalaci nových věžních hodin v roce 1931 a provedení elektroinstalace v roce 1937.

Rozšíření kostelního kůru do prostoru chrámové lodi proběhlo v roce 1957. V roce 1968 došlo ve farním kostele k významné přestavbě hlavního oltáře. Dřevěný zlacený barokní svatostánek byl přemístěn do boční kaple na oltář Božího hrobu a nahrazen novým pancéřovaným svatostánkem umístěným však na zdi vlevo od hlavního oltáře. Následovala úprava kněžiště tak, aby se podle obnovené liturgie mohly mše sloužit tváří ke shromážděnému lidu.

Další úpravy interiéru a opravy kostela se uskutečňovaly za převážně bezplatné pomoci věřících, vždyť všichni jistě známe lidové rčení „práce jako na kostele". A co popřát svatostánku k jeho jubileu? Ať ho tedy spravují prozíraví a moudří duchovní pastýři a jeho lavice nechť jsou plné obětavých věřících ochotných kdykoliv přiložit ruku k dílu. Vždyť to v dnešní době není vůbec málo.

Téma připravil Tomáš Peterek ve spolupráci s redaktorem Deníku Markem Cholewou

K TÉMATU: Kostel sv. Jošta je snad z roku 1612

Historik Muzea Beskyd Jaromír Polášek redakci Deníku upozornil, že velké jubileum má letos také pozdně renesanční kostel sv. Jošta ve Frýdku.

Na snímku barokní kostel sv. Jana a Pavla v Místku. Příští rok v dubnu uplyne 250 let od položení jeho základního kamene. „Trochu se zapomnělo na to, že je 400 let od jeho znovupostavení. Ve zděné podobě ho postavili v roce 1612. Domnívám se, že to bylo někdy v létě," řekl redakci Jaromír Polášek. Kostelík se nachází v Komenského sadech. Internetové stránky www.hrady.cz zmiňují, že údajně byl dle jedné listiny vystavěn právě v roce 1612 vně města hrabětem Bartolomějem Bruntálským z Vrbna, pánem na Frýdku.

Ale, byl-li vystavěn Bartolomějem Bruntálským, pak to nemohlo být roku 1612, protože ten zemřel už v roce 1604. Považujeme-li datum 1612 za datum vzniku kostela, pak vznikl za Jana Bruntálského, který panství zdědil. Tento omyl velice překvapuje, uvědomíme-li si, že autor listiny Wolf žil právě v době nedlouho po založení kostela. Je možné se domnívat, že s myšlenkou vystavět kostel přišel Bartoloměj Bruntálský, ale dílo uskutečnil až jeho synovec Jan. Anebo se kronikář zmýlil a kostelík nebyl vystavěn 1612, ale jistě za Bartoloměje. Jisté však je, že v roce1617 již kostel na frýdeckém předměstí stál.

Patronem kostela byla hraběcí rodina Bruntálských, která se tohoto patronátu brzo vzdala ve prospěch vratislavského biskupa. Roku 1660 byl kostelík nově omítnut a ozdoben novým oltářem. Uprostřed střechy na štítě byla postavena věžička se dvěma zvonky. Nový hlavní oltář byl postaven roku 1666 a posvěcen 1673 ke cti a chvále sv. Jošta. V 17. století kolem kostela vznikl morový hřbitov, který později po zrušení hlavního hřbitova kolem farního kostela jeho funkci nahradil až do roku 1894, kdy se zde pochovávalo naposled a ve 30. letech 20. století byl zrušen úplně.

Na počátku 21. století prošel kostel generální opravou, kdy byla vyměněna celá konstrukce střechy a nová fasáda. Kostelík je přístupný příležitostně. Zajímavostí je, že při jeho opravě bylo na půdě nalezen poklad v podobě hliněného džbánku s mincemi ze 17. století.

Jaromír Polášek minulý týden poznamenal, že v roce 1762 v Místku vyhořely stodoly. A na jejich místě se o rok později začal stavět kostel barokní kostel sv. Jana a Pavla. „Příští rok to tedy bude 250 let od položení základního kamene," zdůraznil. Podle stránek www.hrady.cz byl kostel vystavěn na útraty děkana Františka Čejky a jiných místeckých dobrodinců na místě 24 vyhořelých stodol od zdejšího zednického mistra N. Orlíčka.

Původní návrh městské rady, která se stavbou nového kostela zabývala, byl, aby byl zbořen stávající farní kostel sv. Jakuba a na jeho místě postaven kostel nový, větší. Proti se postavil právě děkan Čejka. Jeho názor zvítězil a základní kámen byl položen 22. dubna 1763.