„S hudebním klubem Stoun jsem se poprvé setkal, když mi bylo patnáct let, tehdy tento hudební klub vznikl,“ prozradil Kamil Rudolf s tím, že v té době zde docházel jako návštěvník. „Když mi bylo dvacet let, absolvoval jsem v klubu civilní službu a pak jsem zde už zůstal. Nejdříve jako asistent dramaturga, to jsem vedl občanské sdružení KAM, které se dramaturgií zabývá. Od roku 2003 vedu celý Stoun, to znamená bar i produkci,“ vypočetl Rudolf. Ten zároveň prozradil, že Stoun spolupracuje i na dalších akcích. „Jedná se například o Swetsenfest, dále pořádáme koncerty mimo klub, například ve frýdeckém kulturním domě vystoupí Horkýže Slíže a Tři sestry,“ nastínil Rudolf.

Náplní práce Kamila Rudolfa je hlavně dramaturgie. „Tvořím program Stounu. Interprety, kteří zde vystoupí, vybírám a následně domlouvám i jejich samotné vystoupení. O produkci se stará Martin Polach, se kterým spolupracuji již dlouhou dobu,“ vysvětlil Rudolf. Ten má radost, když se mu do klubu podaří dotáhnout populární osobnost. „Bohužel ne vždy to je v určité symbióze s návštěvností, většinou to bývá naopak. Cením si toho, že Stoun byl před několika lety zařazen jedním časopisem mezi tři nejlepší kluby v republice. To se dělal průzkum asi ve čtyřech stovkách klubů,“ řekl Rudolf s tím, že Stoun je multižánrový klub. „Proto zde vystupují kapely různých hudebních směrů či žánrů, míváme i hip hop party. Někteří ze zahraničních vystupujících zde měli například jediný koncert v České republice. To je pak velice prestižní záležitost, na kterou se sjedou lidé z širokého okolí. Když si mám vybrat, kterého interpreta si cením, že se mi ho zde podařilo dotáhnout, tak je to Dog Eat Dog. Tuto skupinu jsem poslouchal už v mládí a je mému srdci blízká,“ svěřil se Rudolf. „Ale jsem rád, když zde přijedou DJ z různých států Evropy i ze zámoří. Když se nám něco takového podaří, tak jsme vždy rádi,“ řekl Rudolf.

Při dramaturgii musí Kamil Rudolf myslet dopředu. „Větší věci se dělají i s ročním předstihem, jinak funguji z měsíce na měsíc. Však v září si vždy dělám takovou hrubou kostru, abych věděl, co se kdy bude dělat. Je to i z toho důvodu, ať se mi nescházejí žánrově podobné akce, ale tomu se stejně člověk nevyhne,“ prozradil Rudolf, který je při své práci neustále obklopen lidmi. „Proto mám ve svém volnu rád klid. Doma nemám ani CD přehrávač, protože hudby si užiji dost v práci. Rád chodím na ryby a snažím se sportovat, vyrážím třeba na lyže. V Beskydech jezdím lyžovat do Bílé, kde je pro mě asi nejlepší sjezdovka. Na svazích mám raději snowboard, na kterém jsem začal jezdit asi před pěti lety. Před tím jsem dosti dlouhou dobu nelyžoval a po této jsem zjistil, že už mi to moc nejde, tak jezdím na snowboardu, to mi celkem jde,“ řekl Rudolf, který rád vyráží i do Jeseníků. „Jednou jsem byl lyžovat i v Rakousku na ledovci. Však já k lyžování toho moc nepotřebuji, navíc máme malé dítě, proto jezdím do Beskyd a Jeseníků,“ upřesnil Rudolf.

Dramaturg Stounu má i své profesní sny. „Vzpomínám si, že před lety bylo téměř nepředstavitelné, že ve Stounu vystoupí skupina Dog Eat Dog. Ta zde nakonec zahrála. Je proto možné, že současné hvězdy také časem zamíří do menších prostor a objeví se zrovna v našem Stounu. Rád bych zde viděl třeba Richarda Műllera a ze zahraničí? To je těžké říct, určitě někoho z britské scény,“ uzavřel Rudolf.