Lidem, kteří jsou pod peticí podepsáni, nejvíce vadí, že zatímco průměrná cena tepla v Česku je 455 korun za GJ, městská společnost Distep jim účtuje 591 korun, což je o 30 procent více, než je celostátní průměr. Distep přitom nakupuje teplo za 336 korun. Náklady a zisk Distepu tedy činí 255 korun. Nesouhlasí také se zbytečnou pětačtyřiceti­milionovou investicí do instalace patních měřičů, které podle nich nepřinesou žádné úspory a podle vyjádření Energetického regulačního úřadu v Jihlavě není jejich montáž v případě dohody mezi vlastníky objektů a dodavatelem tepla nutná. Jsou naopak přesvědčeni, že společnost investici promítne do cen už tak drahé teplé vody.

„Od letošního 22. července, kdy petice oficiálně vznikla, se nám už podařilo nasbírat více než tisícovku podpisů. Zatím nemůžeme říct přesný počet, neboť většina podpisových archů ještě koluje mezi lidmi,“ oznámil zcela zaplněnému sálu za petiční výbor Jaromír Půček, který bydlí na Wolkerově ulici ve Frýdku-Místku, jenž na úvod řekl hlavní důvod, proč setkání vůbec iniciovali. „Chtěli jsme, aby odborníci celou záležitost s cenami tepla a jejich tvorbou vysvětlili občanům tak, jak ji objasnili petičnímu výboru. Také jsme chtěli znát stanoviska a zkušenosti obyvatel Frýdku-Místku. Po spuštění podpisové akce totiž představitelé společnosti Distep i vedení města všude vysvětlují, že ceny tepla nižší být nemůžou, což podle našeho názoru není pravda,“ vysvětlil Jaromír Půček, kterého zklamalo, že i když je Distep městská společnost, nikdo z radních se i přes pozvání nakonec nedostavil. „Zvali jsme sem i primátorku města, bohužel nepřišla. Stejně se zachovali i její náměstci,“ povzdechl si Půček.

Lidé, kteří k dané problematice chtěli buďto říct svůj názor, nebo položit svůj dotaz, mluvili do mikrofonu. Diskuze se zvláště přiostřila v okamžiku, kdy zúčastění chtěli jasnou odpověď, proč za teplo platí více než v jiných městech. „Ve městech, kde převažují zdroje srovnatelné jako ve Frýdku-Místku, to znamená dodávku z objektových předávacích stanic, je dle Energetického regulačního úřadu průměrná cena 539 za GJ. Tím se nepravdivý údaj 30-procentní rozdíl se tak zužuje na 9,6 procent. Navíc jde o cenu předběžnou, která se vzhledem k průběhu letošního chladného počasí pravděpodobně sníží,“ reagoval na kritiku ředitel Distep Per Jonas, jenž obhajoval i instalaci patních měřičů, které obyvatelé dvou domů ve Frýdku-Místku už odmítly.

„Náklady na přípravu teplé užitkové vody se nyní rozpočítávají podle bytových vodoměrů. Tolik kritizované patní měřiče s výrazně větší přesností spravedlivě rozdělí náklady mezi jednotlivá odběrná místa,“ pokračoval Petr Jonas. Tyto odpovědi zvedly ze židlí několik nespokojených klientů. „Nás skutečně nezajímají vaše procenta, ale kolik za teplo fakticky platíme. Navíc ty patní měřiče nejsou fakturační, ale jen poměrové, takže ztráty zase zaplatíme všichni. Je to vyloženě sprosté okrádání,“ rozčilovala se žena. Další zákazník vyjádřil svůj názor poté, co se dověděl, že průměrná mzda v městské společnosti Distep činí 30 tisíc korun. „Aby byly v době ekonomické krize na tyto nadstandardní platy a na milionové příjmy představitelů firmy, musíme přece za teplo platit více. Jinak by se oni přece museli uskromnit,“ dodal muž, který raději své jméno neprozradil.