Rovněž Frýdek-Místek a Třinec mají své dominanty. Osobně si netroufnu tvrdit, která z dominant zmíněných měst je větší a o můj názor ani tak nejde. Záleží hlavně na místních lidech, jaký si k určitým stavbám či místům vybudují vztah, jak pro ně je daná lokalita srdeční záležitostí. Dokáži si představit, že pro skalního fanouška týmu HC Oceláři Třinec bude dominantou hokejová Werk Aréna, lidé z místní části Guty zase budou velebit svůj dřevěný kostelík. Ve Frýdku-Místku se zase v posledních letech mluví jako o dominantě o zdejší víceúčelové hale, která se má bourat. Dnes vám chceme z těchto měst představit stavby, které jsou dominantou podle nás, protože k daným městům patří. Pokud ale máte jiný názor, klidně nám fotografii „své" dominanty s krátkým textem pošlete na emailovou adresu tomas.machalek@denik.cz, my váš příspěvek pak rádi zveřejníme. A tato nabídka neplatí jen pro obyvatele měst, klidně můžete posílat dominanty z kterékoliv obce našeho regionu.

Zámek ve Frýdku stojí nad Ostravicí

Frýdek-Místek (sru) – Frýdecký zámek, který má bohatou historii, patří bezesporu k dominantám města.
Podle serveru www.hrady.cz se jedná o původní slezskou pohraniční pevnost, která byla vystavěna na místech starší tvrze v polovině 14. století na popud těšínských knížat Piastovců. Na sklonku 16. století byl hrad po požáru roku 1592 přestavěn Bruntálskými z Vrbna v renesanční zámek. Od roku 1637 náležel zámek Oppersdorfům. Za nich byly zcela přestavěny interiéry. Roku 1688 zámek vyhořel. Další úpravy trvaly po celé 18. století, kdy na zámku vládli Pražmové z Bílkova. V roce 1797 zámek i s panstvím odkoupili Habsburkové, kteří Frýdek vlastnili až do roku 1918, kdy byl celý jejich majetek zkonfiskován nově vzniklým Československým státem. Zámek je v současnosti je sídlem Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, které zde provozuje mnohé expozice, výstavy a společenské akce. Dnešní frýdecký zámek byl kdysi zeměpanským hradem, který založila těšínská knížata v polovině 14. století k ochraně zemské hranice s Moravou a obchodní cesty. Chránil i městečko Frýdek, které vznikalo. Počátky hradu a jeho podoba jsou zatím obestřeny tajemstvím. Hrad měl zřejmě patrovou budovu paláce s branou a padacím mostem přes pět metrů hluboký příkop, který vedl podél hradby okolo celého hradu

Železárny jsou určitě dominantou v Třinci

Třinec (mach) – Třinec byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, náležející v té době Habsburkům.

Pohled na železárny v Třinci.

První zmínka o Třinci samotném pochází z roku 1444. Ves však pravděpodobně vznikla již ve druhé polovině 14. století. Podrobnější zprávu nám podává až urbář z roku 1770. V té době patřil Třinec k nejmenším na Těšínsku a nepřináležel ke kmenovému jmění Těšínské komory. Koupil jej až v roce 1779 arcikníže Albert od baronky Saint-Genois za 36 tisíc zlatých.

Na počátku 19. století stálo v Třinci 36 usedlostí s 318 obyvateli. Základním zdrojem obživy bylo převážně zemědělství. Jelikož půda v této oblasti nebyla příliš úrodná, začali noví majitelé zvažovat jinou možnost využití svých statků.
Založení třinecké huti v roce 1839 se podle www.trisia.cz stalo jedním z hlavních mezníků historie Třince a širokého okolí. Hlavní výrobní agregát dřevouhelná vysoká pec, byl již v roce 1842 doplněn o slévárnu a v roce 1845 zahájila výrobu i smaltovna.

Kostel byl povýšen papežem

Frýdek-Místek (mach) – Římskokatolická bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku je poutním barokním chrámem, dostavěným roku 1777.

Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku.

Chrám byl postaven na místě, kde v polovině 17. století podle pověsti dělníci nalezli při kopání hlíny kamennou sochu Panny Marie, kterou přenesli do farního kostela, ale dalšího dne ji nalezli opět na původním místě. Na tomto místě byla nakonec ponechána. Jiný pramen však podle cs.wikipedia.org uvádí, že sochu nechal roku 1665 vytesat František Eusebius z Oppersdorfu. Jisté však je, že od poloviny 17. století do Frýdku přicházelo množství poutníků, kterých po vybudování dřevěné kaple nad sochou roku 1706 stále přibývalo. Základní kámen kostela byl položen 1740, stavbu vedl Bartoloměj Wittner. Roku 1759 byl chrám vysvěcen, avšak až roku 1777 byl chrám dokončen. Socha Panny Marie byla umístěna nad svatostánek. Frýdek tak získal dominantu, díky níž je občas nazýván „Slezské Lurdy". Význam chrámu byl podtržen 30. srpna 1999, kdy byl kostel povýšen papežem Janem Pavlem II. na basiliku minor. Chrám je 47,25 metru dlouhý, 25,25 metru široký a 22,75 metru vysoký po klenbu. Dvojvěží je vysoké 60 metrů.

V Konské postavili unikát

Třinec (lew) – Stavba největší a nejdražší křižovatky v historii Třince, která je výjimečná i svou nepřehlédnutelnou konstrukcí, se neobešla bez problémů – nakonec však byla pompézně otevřena 30. dubna 2009.

Mimoúrovňové propojení silnice II/468 a třinecké průmyslové zóny Baliny (na snímku z roku 2009) zaujme svou velikostí a netradičním architektonickým řešením.

Stavební práce začaly v říjnu 2007 a trvaly 18 měsíců. Celkem si vyžádaly přibližně 400 milionů korun. Mimoúrovňové propojení silnice II/468 a třinecké průmyslové zóny Baliny se stavělo pro to, aby část kamionů nemusela jezdit přes centrum města. Do železáren a průmyslové zóny se dostanou už čtvrtým rokem přes českotěšínský obchvat a obří křižovatku, která se stala novou dominantou města. Celá radnice tehdy hovořila o stavbě desetiletí. Pásku přestřihával i ministr dopravy v demisi Petr Bendl. Tehdejší generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala přitom upozornil, že křižovatka v Konské vznikla do určité míry jako znouzectnost. „Kdyby byla silnice I/11 postavena v čase, kdy byla plánována, tedy před deseti patnácti lety, logistika by se řešila trochu jinak než takto investičně náročnou stavbou," řekl. Křižovatka později získala i několik cen. „Pozitivní je, že stavba je nejen funkční ve vztahu k silnici I/11 a k odklonu těžké dopravy z centra Třince, ale i z technického a architektonického pohledu jde o takový skvost, že sbírá ocenění," uvedla v minulosti starostka Věra Palkovská.

Hala: rozhodne se v březnu

Frýdek-Místek (gapa) – Výstavba víceúčelové sportovní haly ve Frýdku-Místku byla zahájena v sedmdesátých letech minulého století.

Víceúčelová sportovní hala ve Frýdku-Místku.

Pozoruhodná budova vyrostla na pravém břehu Ostravice a v době svého vzniku vzbuzovala pozornost veřejnosti pro své originální řešení. Nechyběly tehdy ani hlasy těch, kteří ji považovali za nevhodnou z důvodu výstřednosti. Konstrukce připomínající rogalo nebo motýla se zdála až příliš originální, z „normy" vybočovala silueta stavby i její celkové uspořádání. Časem se ale z víceúčelové sportovní haly stala dominanta Frýdku-Místku, jeden z jeho symbolů.
Pořádalo se zde například mistrovství světa hokejistů do 20 let, muzikály, koncerty a spousta jiných akcí. Stavbu dokončenou v roce 1985 navrhl v roce 1971 architekt Oskar Chmiel, jehož návrh byl vybrán v architektonické soutěži z většího množství konkrétních návrhů jako řešení nejvhodnější. Vlastníkem haly je město, které se kvůli údajně špatnému stavebně-technickému stavu objektu rozhodlo, že ji zboří a nahradí multifunkčním centrem a novou sportovní halou Polárkou. Podle města by rekonstrukce stavby byla finančně nákladnější, než stavba od základů nová. Toto rozhodnutí vyvolalo vlnu některých obyvatel. Jaký osud halu čeká, o tom frýdecko-místečtí zastupitelé rozhodnou už v březnu na svém mimořádném zasedání.

Kostel má po rekonstrukci

Třinec (lew) – K dominantám Třince patří nepochybně loni rekonstruovaný evangelický kostel. Jeho slavnostní otevření proběhlo nedávno, přesněji 9. prosince 2012.

Evangelický kostel v Třinci, který stojí v Lidické ulici, byl loni rekonstruován. Třinečané mohli nedávno vidět město z ptačí perspektivy. Po rekonstrukci si totiž mohli zájemci prohlédnout i jinak nedostupná místa, například kostelní věž.

„Evangelický kostel v Třinci se před rekonstrukcí potýkal s několika problémy, zejména neutěšeným stavem zdiva, toalet a bariérovým přístupem do kostela," připomněl manažer Michal Sobek, jenž má na starosti informace k dotacím. „Po rekonstrukci má kostel novou fasádu, došlo k výměně oken ve věži kostela, přibyla bezbariérová rampa pro vstup. Samostatný objekt toalet prošel rekonstrukcí. K úpravám došlo také uvnitř kostela, kde je nyní nové osvětlení a ozvučení, lavice mají nové čalounění a topení," dodal. Podle Michala Sobka celkové náklady dosáhly 9,9 milionu korun, z toho dotace pokryla 8,1 milionu. Nositelem projektu byl Farní sbor Slezské církve evangelické a. v. v Třinci. Z jeho materiálů vyplývá, že základní kámen stavby byl položen 21. června 1896 na místě, které v roce 1891 daroval Jan Mamica s manželkou. Plán kostela vypracoval slavný vídeňský architekt Julius Leischning. Položení základního kamene se účastnilo až deset tisíc lidí. Kostel postavili nákladem 160 tisíc korun. Jde o jeden z nejpěknějších evangelických kostelů ve Slezsku. Tento novogotický chrám s hranolovitou věží v průčelí je přibližně 50 metrů dlouhý. Kostel byl posvěcen 9. července 1899, v chrámu je místo pro 1 100 návštěvníků.