V jednom koutě hromada vánočních stromků z loňských svátků, které neskončily v kamnech či na skládce, ale zužitkují se při výrobě kompostu.
Z velkých hromad se kouří a tlející biomateriál může někomu připomínat vůni kvasu v palírně. Jenže nejsme v palírně, nýbrž v kompostárně třinecké společnosti SMOLO.
Právě zde celoročně zpracovávají nejen vánoční stromky, ale veškerou dřevní hmotu, kterou sem dovezou lidé ze zahrádek, firmy, které se starají o údržbu parků nebo silničáři, jež provádějí ořezy stromů podél komunikací nebo na stavbách.
Za necelé první tři lednové týdny se ze třineckých sídlišť svezly dvě až tři tuny jehličnanů.
„Stromky zpracováváme ve své vlastní kompostárně na dřevní štěpku, která po smíchání s bioodpadem slouží k výrobě kompostu. Proto je třeba stromečky úplně odstrojit a zbavit ozdob. Vánoční stromečky budeme odděleně svážet až do 20. ledna. Poté je budeme sbírat v rámci pravidelného pondělního svozu velkoobjemového odpadu,“ říká vedoucí komunálních služeb odpadové společnosti SMOLO CZ Tomáš Ondraszek.
Kompost na léto na zahrádku
Kompost ale není jen dřevní hmota, ale důležitou složkou je bioodpad - listí, větve, tráva, rákos -, který tady v kompostárně leží v několika dlouhých haldách, z nichž se kouří.
„To je pára,“ uklidňuje mě vedoucí areálu a kompostárny firmy SMOLO Petr Klus, že ony haldy podivné tmavé hmoty nehoří.
„Takto bioopad šest až osm týdnů fermentuje,“ vysvětluje Klus a dodává, že uvnitř těch hromad je skutečně teplo - 60 až 80 stupňů Celsia.
„Biomateriál smíchaný s dřevní hmotou se musí denně několikrát obrátit a provzdušnit, aby se zničily cizorodé látky, salmonela. To provádějí speciální stroje, podobné malým kontejnerovým jeřábům. Jen nemají rameno, ale šnekovou hřídel, kterou hmotu obraci. Po osmi týdnech se materiál osévá v osévacím zařízení a hotový kompost se pak nechává tři až čtyři měsíce uležet a zrát, a jde k prodeji,“ říká Petr Klus.
Celková roční kapacita třinecké kompostárny společnosti SMOLO CZ činí 8 400 tun odebraných bioodpadů. Jen během loňského roku jsme z nich vyrobili necelé dva tisíce tun kompostu,“ říká Petr Klus.
Připomíná, že třinecký kompost má registraci zkušebního ústavu zemědělského a splňuje veškeré limity chemických a fyzikálních vlastností pro zlepšování kvality půdy na zahradách.
„Odebírají jej zahradnictví, obce i soukromé osoby. Zahrádkáři to berou na zakládání trávníku, na stromy i do záhonů jako hnojení,“ dodává Petr Klus.
