„K tomu jsem se plně dostal, když jsem šel na důchod, to bylo v roce 1992,“ prozradil Brokeš. „Práce se dřevem mě vždycky bavila a najednou bylo dostatek času, tak jsem se do toho pustil,“ dodal Brokeš s tím, že o jeho vyřezávané a vydlabávané výrobky je zájem a zároveň ho tato práce baví. „Nejraději dělám dřevěné betlémy. Pouštím se do velkých a také obsažných betlémů. Také vyřezávám lidové postavy i potřebné věci, jako jsou například lžíce, misky, solničky. Dělám to, co kdysi lidé dělávali pro svou potřebu v dobách, kdy nebyla práce na poli a podobně,“ vysvětlil Brokeš.
Klement Brokeš používá hlavně lípové dřevo. „Ale také topol, břízu a ovocné stromy, jako je třešeň, hrušeň, ořech, prostě co mi padne do ruky,“ vypočetl Brokeš. Nejčastěji pracuje s vysušeným dřevem. „Však řezal jsem už i do mokrého dřeva. U toho je důležité vyřezat budoucí dílo nahrubo a hlavně musíte počítat s tím, že pří práci může dřevo svou přirozenou silou prasknout. Stalo se mi, že pod dlátem mi tekla voda, ale dřevo neprasklo,“ dodal Brokeš, podle kterého sošky z mokrého dřeva udělat nejdou. Naopak misky, talíře, lžíce ano. „Stejně pak toto nádobí dodělávám načisto, až je dřevo po hrubém obdělání suché. Schnut ho nechávám přirozenou cestou,“ upřesnil řezbář. Nádobí se podle něj může natřít lněným olejem, který není škodlivý zdraví, a také vyniknou léta ve dřevě. „Ale natírat se to nemusí ničím,“ dodal Brokeš.
Inspirací pro svou tvorbu má Klement Brokeš mnoho. „Stačí chodit po muzeích, inspiruji se i na národopisných slanostech, kde se podívám, co dělají druzí. Také se zajímám o to, co se kdysi v horských dřevěnkách dělávalo. Tam si lidé dělávali všechno sami,“ řekl Brokeš, jenž akce, podobné té sobotní v Košařiskách, navštěvuje nespočet. „Jezdívám po nich opravdu hodně a oblíbených mám několik. Například čtyřdenní setkání řezbářů ve Velkých Karlovicích, rád vyrážím na hrad Sovinec, na Slezské dny do Dolní Lomné i do Košařisk,“ uzavřel Brokeš.
