Akce se uskutečnila v knihovnické kavárně ve čtvrtek 25. února. Za odborníky se jí zúčastnili tři organizátoři sbírek na pomoc uprchlíkům z ČR spolu se dvěma dobrovolníky, kteří navštívili zahraniční tábory a aktivně se zapojili v lokalitách, kde materiální sbírky plní svůj účel. Diskutovat s nimi přišlo deset návštěvníků ve věku 25 až 40 let. Tříhodinová debata probíhala u pěti kavárenských stolečků stanovišť jednotlivých odborníků, u kterých se publikum střídalo.

Co přesně návštěvníky na akci přitáhlo? Nejčastěji hlad po informacích od odborníků s osobní zkušeností, zájem o dobrovolnictví a problematiku uprchlické krize.

„Tato problematika mě zajímá, chci potkávat lidi s přímými zkušenostmi. Zatím mám jen informace z médií," napsal do dotazníku organizátorů o důvodu, proč přišel, jeden z návštěvníků.

Otázky kladli Kláře Berg, propojovatelce české a syrské komunity v Brně, Michalu Bergovi, koordinátorovi celoevropské uprchlické pomoci, Třinečanovi Alexandru Gajdzicovi, dobrovolníku v uprchlickém táboře na slovinsko-rakouské hranici, Veronice Krejzové, která pomáhá na srbsko-chorvatské hranici a v „junglu"(Calais/Dunkerque) a Stanislavu Staněkovi, vedoucímu dobrovolnického centra ADRA.

„Návštěvníky nejčastěji zajímalo, jestli jsou sbírky efektivní a jak se změnil pohled dobrovolníků po přímé zkušenosti," popsala průběh debaty její organizátorka Hana Pietrová z Knihovny Třinec. „Hosté se nakonec shodli, že sbírky pomáhají nejlépe ve spolupráci s organizací, která zná přesný cíl a zajistí uskladnění, roztřídění a odvoz k potřebným. Jako to například dělá celosvětová organizace ADRA, se kterou na sbírkách spolupracuje i Knihovna Třinec."

V pořádání veřejných diskuzí na tuto problematiku hodlá třinecká knihovna pokračovat. Jako organizátor březnového filmového festivalu dokumentárních filmů Jeden svět pozvala člena z brněnské komunity Syreczech, jenž může vypovídat o situaci migrantů z pohledu generace Syřanů, kteří zde žijí už dvě desetiletí.