Moravskoslezský kraj si letošními volbami v europarlamentu oproti minulému období pohoršil. Od roku 2019 do současnosti měl dva zástupce, a to Evžena Tošenovského (ODS), který znovu nekandidoval a Kateřinu Konečnou (KSČM), jež letos kandidovala jako jednička za koalici komunistů a dalších levicových stran, a svůj mandát obhájila.

Z 21 získaných křesel pro Českou republiku v europarlamentu pak žádný jiný zástupce kromě Konečné nepůsobí v moravskoslezském regionu.

Konečná v europarlamentu reprezentuje MS kraj už 10 let

Kateřina Konečná je rodačka z Nového Jičína. Třiačtyřicetiletá politička se nikdy netajila tím, že ji k levicovému smýšlení přivedli rodiče. Otec Karel Konečný působil před rokem 1989 na postu tajemníka pro zemědělství na OV KSČ v Novém Jičíně. I její matka je komunistka. Sama Konečná vstoupila do KSČM v roce 2005.

Europoslankyně za Moravskoslezský kraj Kateřina Konečná.Europoslankyně za Moravskoslezský kraj Kateřina Konečná (Stačilo!).Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Předtím se ve volbách v roce 2002 dostala do Poslanecké sněmovny ještě jako nestraník pod hlavičkou KSČM za volební obvod Moravskoslezský kraj, což z ní udělalo nejmladší poslankyni dolní komory parlamentu.

Mandát poslankyně obhájila ve volbách v roce 2006. Později byla místopředsedkyní zahraničního výboru sněmovny. Opětovně byla zvolena ve volbách v roce 2010 i v těch následujících v roce 2013. Zasedala znovu na postu místopředsedkyně zahraničního výboru a byla i místopředsedkyní výboru pro životní prostředí.

V Novém Jičíně byla v roce 2010 zvolena v komunálních volbách do zastupitelstva za KSČM. V letech 2014, 2018 a 2022 mandát zastupitelky města obhájila, když vedla tamní kandidátku KSČM.

Od roku 2021 je také novou předsedkyní KSČM. Konečná se netají svými názory na diktát Bruselu a snahou o vystoupení z Evropské unie. Je také dlouhodobě proti podpoře Ukrajiny ve válečném konfliktu s Ruskem. V únoru 2022 v televizi Prima prohlásila, že na Ukrajinu nemají být posílány žádné zbraně. Poté, kdy i české ministerstvo zahraničí upozornilo na netransparentnost letošních voleb v Rusku, Konečná obhajovala ruskou demokracii a transparentnost ruských voleb.

Posledních deset let zasedá v Evropském parlamentu, kam dojíždí z Nového Jičína, kde dodnes žije. Jako europoslankyně je místopředsedkyní Vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu (EMIS), místopředsedkyní zvláštního výboru pro Postup Unie pro povolování pesticidů (PEST).

Inženýrský titul získala na Vysoké škole finanční a správní v roce 2009. O čtyři roky později ukončila právní specializaci ve veřejné správě na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a získala druhý titul bakalář.

Nedávno Deník Vektor spočítal, že si Konečná za dobu svého působení v europarlamentu přišla na 27.045.000 korun, a to bez náhrad, paušálů a cestovného. V následujícím funkčním období bude brát v europarlamentu minimálně 185 tisíc měsíčně.

Pirátka Klusová neuspěla

Velkou naději vkládali lidé z Moravskoslezského kraje do Zuzany Klusové, která byla trojkou na kandidátce Pirátů. Ta se ale do europarlamentu neprobojovala.

Volební štáb Pirátské strany, 3. října 2020 v Ostravě. Zuzana Klusová.Zuzana Klusová (Piráti) byla v boji o Evropský parlament neúspěšná.Zdroj: Deník/Pavel Netolička

Piráti ukořistili totiž pouze 2 křesla. Karvinská politička tak zůstává i nadále v kraji, kde působí od roku 2020 jako zastupitelka. V nadcházejících podzimních komunálních volbách je lídryní kandidátky Pirátů.

Labutí píseň Zaorálka

Jméno Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) bylo pravděpodobně jedno z nejznámějších kandidujících do europarlamentu.

Před vstupem do politiky pracoval v moravskoslezském regionu mimo jiné jako dramaturg v Československé televizi, kde se podílel například na seriálu Velké sedlo. V listopadu 1989 patřil mezi spoluzakladatele Občanského fóra v Ostravě. Byl také spoluautorem dopisu ostravského OF federálnímu prezidentovi Václavu Havlovi. V něm se vyjádřil proti návratu k zemskému uspořádání země a požadoval regionální členění.

V roce 1990 se stal zastupitelem Města Ostravy a členem rady města, a o 4 roky později vstoupil do ČSSD. Během své politické kariéry strávil 25 let v Poslanecké sněmovně jako poslanec za ČSSD, zastával také posty ministra zahraničí a kultury. V současnosti je místopředsedou SOCDEM.

Lubomír Zaorálek (SOCDEM).Politický matador Lubomír Zaorálek (SOCDEM) rovněž pohořel.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

V letošních volbách šlo Zaorálkovi o hodně. Byla to jedna z jeho posledních šancí dostat se zpět do aktivní politiky a ovlivňovat její směr. Za sebou měl ovšem několik kontroverzních kauz, které mu lidé nemohou zapomenout, jak se ukázalo i v těchto volbách. Jeho SOCDEM, jež vedl do voleb jako lídr, se ovšem přes 5procentní hranici nedostala. Voliči jí přidělili pouze 1,86 procenta hlasů.

Mezi jeho nejvýraznější výroky patří ty z oblasti zahraničních vztahů. Například v roce 2018 jako předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny označil imigraci z Vietnamu za bezpečnostní riziko, jelikož mnoho Vietnamců je prý zapojeno do organizovaného zločinu a prodeje drog. Během migrační krize patřil k nejhlasitějším odpůrcům povinných kvót na přerozdělování migrantů mezi jednotlivé země Evropské unie.

Zaorálek tak zřejmě bude i nadále učit na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednáší od vystoupení z aktivní politiky. Ostatně na univerzitě přednášel i před revolucí, kdy působil na Ostravské univerzitě. Vystudoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně, na filozofické fakultě obory marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie.